Ekvádorský prezident Rafael Correa a jeho vláda mají pro strach uděláno. Pustili se do činů, o nichž se mluví nikoliv na Západě ovládaném poplatnými médii, ale zato po celé Jižní Americe.

Vláda nedávno navrhla a parlament odsouhlasil zákon o zdanění finančního sektoru, aby se financovala pomoc chudým domorodým indiánům. Prezident-ekonom nyní vstupuje do nové kampaně o své znovu zvolení. Za jeho vlády se zásadně zvýšila životní úroveň chudých obyvatel země. Jeho zarputilým nepřítelem jsou velké banky, které tento odvážný prezident vykoupil a zestátnil.

Chilský novinář Patricio Mery Bell zveřejnil zprávy o údajném komplotu, v němž měla CIA financovat "pomoc" ekvádorské opozici za 88 miliónů dolarů. V ceně měla údajně být zahrnuta i cena za zavraždění prezidenta. Peníze mají pocházet ze zisků drogového kartelu, který v zemi operuje. V Latinské Americe to není nic divného, podobné operace zde mají dlouhou historii. Podrobný článek o eskadrách smrti řízených zpravodajskými službami USA můžete najít zde .

Americký velvyslanec v Ekvádoru Adam Nann prohlásil, že jeho země nijak neovlivňuje prezidentské volby v Ekvádoru. Jenže Američané mají zcela specifické důvody, proč má prezident Rafael Correa přinejmenším zmizet z funkce.

  • Jeho vláda docílila historického vítězství nad americkým ropným koncernem Chevron, který musí platit miliardové odškodné zemřelým a nemocným indiánům za znečištění jejich území v Amazonii. Tuto událost umělecky připomíná Cameronův film Avatar.

  • Prezident nabídl politický asyl pro Juliana Assange (zakladatele Wikileaks), který je nyní držen v nedobrovolném asylu právě na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Díky mezinárodní veřejnosti a demonstrantům hlídkujícím dni a noci před velvyslanectvím bylo asi zabráněno vniknutí policie do bloku, kde je Assange ubytován. Viz tento starší článek .

Neoliberálním politikům v USA a v Jižní Americe je tato země trnem v oku společně s Bolívií. O hospodářském růstu těchto zemí, které odmítly neoliberální ekonomiku jsme nedávno psali . Na současný vývoj HDP, které je ovšem rozdělováno obyvatelům země, se můžete podívat zde. Kalousek má co závidět a my bohužel také.
Růst HDP dosahuje v posledních letech téměř dvojciferných čísel, tj, kolem 10 %. Jen v letech 2007-2009 stoupla školní docházka ve středních školách ze 69 na 80 % a sociální síť se zlepšila o celých 25 %. To ovšem působí v chudé Jižní Americe hodně nakažlivě. A zejména ono znárodnění bank a části těžebního průmyslu, které dnes tvoří hlavní bohatství země.


Zkrátka a dobře, ekvádorští indiáni možná neumí tolik číst a psát jako Češi, ale zato dobře vědí, jakého si mají vybrat prezidenta.