Všichni vědí, že se krade a to hlavně ze státního, z krajského a z obecního čili z toho, co patří nám všem, a tak jaksi nikomu. Navíc všichni víme, že systém kontroly je vícevrstevný a nedostatečný. Ministerstvo financí například, zjednodušíme-li to, kontroluje jen dodržování formálních účetních pravidel, což lze celkem jednoduše splnit. Článek o americké kontrole veřejných peněz  ukazuje, že americká kontrola vynaložených daňových peněz je úplně jiná. Dopředu propočítává náklady. Americký kontrolní úřad (US Government Accountability Office - GAO) například oficiálně prohlásil, že vládní dotace do nukleární energie, které mají dosáhnout celkové výše 36 miliard dolarů, nesou riziko ztrát ve výši 50 %.

Nejvyšší kontrolní úřad je jediná instance, která kontroluje efektivitu nakládání se státními prostředky. Pak je jasné, že tento úřad je mezi našimi politiky neuvěřitelně oblíben. Což se snažili dokázat i skutkem. Popišme jeden pokus o "ústavní puč", který proběhl tak nenápadně, že to nedošlo nejen nevšímavým médiím, ale ani samotným senátorům.

Historie jednoho zákona

Na začátku byla dobrá vůle rozšířit pravomoci NKÚ, který do plánované novelizace fakticky kontroloval jen hospodaření s majetkem státu, stručně řečeno to, co podniká vláda. Připravovaný zákon měl rozšířit pravomoci NKÚ na kontrolu všech veřejných prostředků, čili například i hospodaření s majetkem obcí a všude tam, kam jdou daňové výnosy. Zákon by se tedy týkal i hospodaření veřejno-právních institucí jako ČT a zdravotních pojišťoven. Už deset let se o tomto rozšíření pravomocí mluví a Sněmovna chtěla prosadit dobrou věc.

Autorem návrhu zákona byla vláda, přesněji řečeno ministerstvo spravedlnosti. Návrh byl rozeslán poslancům jako tisk 351/0 dne 11.05.2011. Třetí čtení proběhlo až po 14 měsících. Návrh zákona byl schválen 23. 7. 2012 na 41. schůzi Sněmovny. To jen abyste věděli, jak dlouho trvá příprava zákonů a tato lhůta je zcela přiměřená. To, co vyšlo ze Sněmovny, mělo slušnou úroveň, bez lobbistických přílepků stylu Marka Bendy a dalších sněmovních kouzelníků. Zkrátka, slušný zákon to byl, pochvalme Sněmovnu.

Takže koncem června 2012 přišel zákon o rozšířených pravomocech NKÚ do Senátu. Týkal se změny ústavy, proto byl souhlas Senátu nutný. Kliknutím na odkaz uvidíte, že ústavně-právní výbor Senátu pod vedením senátorky-zpravodaje Elišky Wagnerové doporučil návrh Senátu projednávaný návrh ústavního zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou .

Veřejnost podporovala návrh zákona o NKÚ

Podáváme jako reprezentativní vzorek veřejného zájmu stanovisko neziskovky Transparency International , které shrnuje všechny základní argumenty pro podporu zákona. Citujme část z otevřeného dopisu senátorům vyzývající ke schválení novel Ústavy ČR a zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ.

Vážená paní senátorko, vážený pane senátore,
neziskové organizace Transparency International, Ekologický právní servis a Oživení Vám před zítřejším jednáním Senátu, kde budete jednat o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, zasílají svoje stanovisko k projednávanému zákonu a změně Ústavy ČR a prosí Vás, abyste oba návrhy schválili.
Klíčové sdělení našeho dopisu je, že při rozšíření pravomocí NKÚ i na obce a kraje nedojde k žádnému relevantnímu nárůstu kontrol ze strany NKÚ. Personální kapacity úřadu zůstanou podobné, reálně lze proto očekávat několik jednotek kontrol za rok. Jedna obec tak bude kontrolována jednou za několik desítek let, není potřeba se ze strany NKÚ obávat nějaké „šikany“.

Vidíte, že neziskovy již dopředu předjímaly strategii boje v Senátu, k níž skutečně došlo. Dopis již předem odpovídal na hlavní námitky.

Jak probíhalo jednání v Senátu

Věcně museli senátoři provést dvě věci v tomto pořadí:

  • schválit změnu Ústavy ČR tak, aby NKÚ mohlo dělat tyto rozšířené kontroly;
  • schválit prováděcí zákon, který na základě rozšíření pravomocí upravuje postup kontrol prováděných NKÚ.

Demagogická parta senátorů zvolila následující taktiku. Šlo jim o to, zablokovat rozšířené kompetence NKÚ tím, že budou naoko bojovat za rozšíření ústavních kompetencí. Halasně protestovali proti prováděcímu zákonu, tj. druhé části, o které se mělo hlasovat. Ve skutečnosti svou demagogií zablokovali už samotné projednávání ústavní změny. Ve svých prohlášeních jasně neoddělili fakta:

  • rozšíření pravomocí NKÚ dané změnou ústavy;
  • faktické provádění a mechanismus kontrol daných následným prováděcím zákonem.

Staří parlamentní matadoři, jako je například bývalý hejtman Juránek, to umí, mají v tom letitou praxi. Předstíranou horlivostí o čistotu prováděcích zákonů o NKÚ tito vyčuraní zéloti ve skutečnosti chtěli celý zákon smést ze stolu. Poslechněme si mistrně demagogický projev senátora Stanislava Juránka (KDU-ČSL):

"Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, chtěl bych říct dvě věci. Ta první je, že jde o ústavní zákon, že jsme tady jako senátoři a že ústavní zákon má být skutečně dobře připravený zákon. Bohužel jsem se tady setkal docela nedávno s ústavním zákonem, který byl udělaný docela špatně a mluví se už o tom, jak se bude měnit. A všichni se k tomu teď v tuto chvíli hlásí. Jestli chceme dobře vyřešit záležitost NKÚ, a to je to první sdělení, tak skutečně pojďme nejdříve zpracovat systém a teprve potom zákon. A proto říkám, že největší cesta je cesta skutečně neschválit a odhlasovat doporučující ustanovení, které zcela jasně říká, že Senát v tuto chvíli se staví do pozice, že chceme dobrý zákon o NKÚ, ale že chceme, aby zapadl do systému, a pokud nezapadá do tohoto systému, tak my jsme povinni říci, že do něho nezapadá a na základě toho o tomto zákonu nehlasovat. To je první věc.
A druhá věc. Rád bych reagoval na slova o naději. Já se zeptám, jestli skutečně – a to teď pokládám jako otázku – jestli tento zákon, tak jak je napsaný, mluví o naději, když je tam také § 3 odst. 1 písm. e), který říká následující – já si ho dovolím jenom ocitovat: Hospodaření s majetkem právnických osob, tedy takto úřad kontroluje hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má ČR nebo územní samosprávný celek alespoň 50procentní majetkovou účast, a teď, prosím, pozor, pokud nejde o akciovou společnost, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Já kladu otázku, jestli skutečně tento zákon je tak nadějný, abychom pro něj mohli zvednout ruku. Děkuji.

Z bodového výčtu kompetencí NKÚ, který měl pár stran, měl touto fintou vzniknout právní paskvil o několika stech stranách. Demagogové správně vsadili na to, že pro tak komplikovaný návrh "ústavy" senátoři nezvednou ruku. Účelově uváděli v omyl své kolegy tím, že mluvili o koze místo o voze.

Stanovisko zpravodajky návrhu, Elišky Wagnerové

Bývalá ústavní soudkyně trpělivě vysvětlovala zmateným senátorům, že ústava nemůže obsahovat prvky prováděcího zákona, protože to patří do judikatury nižší kategorie. Obhajovala návrh v původní podobě a věcně reagovala na jejich návrhy. Prostě a jednoduše neviděla jako Dienstbier (viz dole), že má před sebou právní a jiné hlupáky.

"A pak ještě tedy tady byla poslední věc. Já stejně nerozumím usnesení, které navrhl pan senátor Vystrčil, a to z toho důvodu, já nevím, co on chce. A zaznělo to tady ještě vícekrát. Tady se zdá patrně mnohým nebo některým, že navržená ustanovení ústavy nejsou dostatečně propracovaná. Já tedy jsem první, která bude tvrdit, ústava nemá být telefonní seznam. Pro mě to ustanovení, které tam je teď, mám-li mluvit naprosto otevřeně, až příliš kazuistické. Mně by stačilo úplně obecné ustanovení a zbytek prostě by šel do normálního zákona. Ústava má být obecná. A když se podíváte do jiných ústav zahraničních, například do německé ústavy, tak to ustanovení je velmi, velmi kusé, to ústavní ustanovení, a všechno je to až potom v pozici zákona řešeno atd. Jenom my děláme ústavu čím dál tím podrobnější a kazuističtější a pak samozřejmě praxe ukáže, že tedy skutečně to případně není domyšleno, když se jde do takového podrobna. Takže na to je potřeba si dávat pozor. Tohle je už na hraně pro mě, to, co tam je. Ale já bych prosila, už ne další podrobnosti. Ponechme to tedy na zákonu. Děkuji."

Takže na strategii demagogů odpověděla Wagnerová věcně správně, ale utopila se v argumentačních detailech. A to je bohužel v našem Senátu častý jev slušných a schopných senátorů, tj. oné drtivé menšiny.

Senátor Jiří Dienstbier trefil do černého

Tento slušný a inteligentní senátor řekl stručně a jasně svým kolegům, že ústava neřeší známky pro psy. Mají schválit pár základních ústavních kompetencí k tomu, aby NKÚ mohl vykonávat svou funkci. O zbytku se pak mohou bavit ve sněmovní hospodě.

"Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, projednáváme ústavu a nikoli zákon o NKÚ. Myslím si, že není pochyb o tom, že ústavní změna tu naději dává. Do jaké míry je dobře zpracován navazující zákon, to je jiná otázka. Ale tady zakládáme kompetenci, pravomoc NKÚ, vykonávat kontrolu v určitém rozsahu, a tam si myslím, že vůbec žádný problém z hlediska věcnosti není. Otázka je, jak je pak konkrétně upravena kontrola v navazujícím zákoně, a to je úplně jiná otázka, to budeme projednávat v dalším bodu jednání."

Dienstbier mnohem lépe než Wagnerová prohlédl demagogii první party a jasně od sebe oddělil obě projednávané věci. Obsah kontrol a věcná náplň má být až v navazujících zákonech, teď se bavíme o ústavě. Minimálně senátorští socani měli mít ve věci naprosto jasno. Jenže neměli, bohužel.

Jak dopadlo hlasování

Výsledek rozhodujícího hlasování č. 19 ze dne 30.1. 2013 byl následující. Návrh změny ústavy rozšiřující kompetence NKÚ byl zamítnut:

PŘÍTOMNO=72 / JE TŘEBA=44 / ANO=18 / NE=14 / NEPŘÍTOMEN=9 /ZDRŽEL SE=40

Úroveň senátorů ukazuje fakt, že 40 z nich není schopno posoudit návrh týkající se změny ústavního zákona. Otázka je nasnadě: Opravdu jsou tak pitomí, že neposoudí ani základní otázku práva? Tak za co berou svůj senátorský plat? Stanovisko sociálních demokratů je o to více udivující, že Dienstbier jasně vysvětlil celou věc a navíc jim to jistě znovu tloukl do hlavy v kuloárech.

Wagnerová se takticky zdržela hlasování, aby mohla protlačit do druhého kola svůj pozměňovací návrh. Ten chtěl totéž, ale jinými prostředky. Byl také zamítnut, ale již těsnější většinou hlasů.

Spojená fronta hlupáků a demagogů v Senátu opět slavně zvítězila. Naše peníze z daní je možné krást bez obav z věcných a profesionálních kontrol NKÚ.