Snaha vydělat více vede firmu Monsanto k tomu, aby ožebračovala indické rolníky, kteří se nechávají připravit o všechno kvůli snaze vydělat více tím, že zvýší výnosy svých polí.

A tak rolníci nakoupí geneticky modifikovanou BT bavlnu. Na dluh a všichni. Firma Monsanto zvedne ceny. Rolník nevydělá, protože reálný výnos nedosáhne do slibovaných výšin a naopak mu BT bavlna zvedne náklady. GM semena jsou navíc chráněná patentem a jsou tedy duševním vlastnictvím firmy Monsanto. Rolník, který by si z úrody semena odložil na další setbu, riskuje finanční pokutu, kterou si nemůže dovolit. Viz tento starší článek o právě probíhajícím soudním procesu v USA , který teď projednává již Nejvyšší soud. Pro jistotu jsou do semen přidávány tzv. likvidátory, které zajistí, že odložená semena nevzejdou. A protože v zemi není k dostání jiné osivo, rolník musí rok co rok nakupovat GM semena firmy Monsanto, na která nemá. Když přijde o všechno včetně půdy, sebere se a odejde do polí, kde vypije lahev pesticidu a zemře. Více se dozvíte o životě indických rolníků pod vládou Monsanta na videu se slovenskými titulky.


Byl by to konec příběhu, pokud by rolníků, kteří spáchali sebevraždu, nebylo na 250.000 za posledních 16 let . A jde o největší vlnu sebevražd v historii indického zemědělství. Většina z nich prokazatelně v souvislosti se zadlužením pocházejícím z přechodu na pěstování GMO plodin firmy Monsanto, která v roce 2002 uvedla na indický trh bavlnu BT.

Ekologická aktivistka Dr. Vandano Shiva vysvětluje, jak firma Monsanto dostala nejen indické zemědělce do závislosti na nákupu GMO semen.

Výměna semen proběhla všude během jedné sezóny, geneticky modifikovaná semena byla nabídnuta plošně v každé vesnici a farmářům byly dokonce nabízeny peníze. Během chvíle se farmáři stali závislými na nákupu GMO semen od firmy Monsanto, protože ‚veřejně vlastněná‘ semena už nikde nejsou. Následovala blokace a skupování firem zabývajících se prodejem semen. Dále, indická vláda podepsala smlouvu s Bushem a zemědělská politika se přeorientovala z podpory farmářů na diktát monopolu firmy Monsanto. Ze tří původních zdrojů semen (farmáři, malé soukromé společnosti a veřejný sektor) tak nezůstal ani jeden a firma Monsanto ovládla trh s tím, že nabízí pouze geneticky modifikovanou BT bavlnu, jejíž cena vzrostla o 8000%.


Návrat k pěstování původních, geneticky nemodifikovaných plodin je tedy kvůli chybějícím zdrojům nekomerčních semen v podstatě nemožný a vyžadoval by systémovou změnu, která ale není v zájmu americké firmy Monsanto, která ovládá 95% trhu s geneticky modifikovanými semeny.

Příběh rolníka s lahví pesticidu ale opravdu nekončí. A nejen proto, že rolníků, kteří volí sebevraždu jako jediné možné řešení, přibývá (každých 30 minut jeden). Příběh pokračuje, protože rolník tu zanechal ženu a děti. Zanechal zde budoucnost, která se ale o sebe musí postarat právě teď.


Dr. Navdana Shiva přišla s ideou záchrany původních semen, která se realizuje prostřednictvím ‚uchovatelek či strážkyň‘ semen a která jde ruku v ruce s předáváním znalosti tradic zemědělství zachovaných v paměti farmářských žen budoucím generacím. Tyto myšlenky jsou vyjádřeny v programu ekofeministického hnutí Navdanya zaměřeném na ochranu biologické a kulturní rozmanitosti, jehož vůdčí osobností je právě Dr. Shiva, kritička mechanistického pojetí světa, konzumerismu, korporátní globalizace a patriarchálního uspořádání společnosti.