Důvod nenávisti hlavního mainstreamového tisku je jasný. Zeman je aktivistický prezident. Kdyby kradl, tuneloval a amnestoval jako jeho předchůdce, to by mu asi mnozí pisatelé odpustili. Ale Zeman je aktivistický jinak: chce dělat politiku, dělá ji a o všech krocích veřejně informuje. Podívejme na dva klíčové projevy.

1. Projev v Poslanecké sněmovně 7. 5. 2013

Text prezidenta Miloše Zemana najdete zde a tady je kompletní video. Vyberme klíčové části projevu. Co je důležité?


Prezident veřejně upozornil Sněmovnu, že je přímo zvolený lidem a ne pouze formálně poslanci a senátory, jako to bylo za komunistů a za tatíčka Klause. Z tohoto titulu nechce žádné pravomoci navíc, ale hodlá hledět poslancům a vládcům na prsty. Řečeno kulantně a Zemanovsky-ironicky to zní takto.

Miloš Zeman napsal(a):
Vycházím z toho, že jako přímo zvolený prezident bych se měl domáhat rozšíření svých ať už formálních, nebo neformálních kompetencí. Pravý opak je pravdou. Vzdal jsem se dobrovolně dvou kompetencí, které prezidentovi dává Ústava České republiky. (...) Na druhé straně budu plně využívat kompetencí, které mně Ústava České republiky dává, a to je mimo jiné pravidelná účast prezidenta republiky na zasedání vlády a pokud možno pravidelná, nebo alespoň častá účast prezidenta republiky na zasedání obou komor Parlamentu, jistě k veliké radosti těch, kdo si mě přijdou vyslechnout.

Jinak řečeno, prezident se rozhodl vzít vážně mandát, kterým jej voliči pověřili a bude nepřímo kontrolovat práci zákonodárců a vlády. Mnozí z poslanců předtím kradli jako modré straky, lepili lobbistickým chlebodárcům přílepky, kam to jen šlo. A ti nově zvolení v tom jistě budou chtít pokračovat, alespoň ta lobbisty koupená část. Není vůbec nic špatného v tom, že je někdo bude chtít kontrolovat. A prezident není dnešní a ví, kde a jak se u nás krade. Koneckonců, v oposmlouvě s Klausem se leccos naučil a společně málem zničili stát.

Miloš Zeman napsal(a):
Domnívám se, že česká společnost v současné době čelí třem základním problémům. Prvním problémem je korupce a obecně rozkrádání, ať už soukromého, nebo státního majetku. Druhým problémem je rostoucí nezaměstnanost a konečně třetím problémem je vzrůstající nedůvěra vůči ústavním institucím včetně Poslanecké sněmovny, která v současné době činí 13 procent.

A nyní k těm klíčovým prioritám prezidenta, které tak vystrašily novopečené partajníky a poslance. Jde celkem tři a všechny jsou zásadní.

Moc se krade, viz solár

Miloš Zeman napsal(a):
Jsme dnes svědky pokračujícího rozkrádání české společnosti. A místo absurdních úvah na toto téma bych rád uvedl alespoň jeden konkrétní příklad. Jsou to, jak říká - a já s ním souhlasím - předseda vlády, solární baroni, kteří do této doby připravili české hospodářství o zhruba 200 mld. korun, z toho 165 mld. české podniky a 35 mld. české obyvatele či domácnosti v cenách, které jsou tak vysoké především díky naprosto nesmyslné a šílené podpoře toho, čemu se říká eufemisticky obnovitelné zdroje.

Protože na soláru a na energetice obecně se napakovaly prakticky všechny dosavadní partaje, mnoha poslancům zamrzl úsměv na rtech. A to byl pouze první bod.

Roste nezaměstnanost a je třeba zavést korporátní daň

Miloš Zeman napsal(a):
Jaký je bod druhý z těch tří zmíněných priorit? To, že u nás roste nezaměstnanost, je obecně známý fakt a bylo by nošením dříví do lesa, kdybych zde tento fakt opakoval. Důležité je zeptat se, proč u nás roste nezaměstnanost, a já vám nabízím jednu z mnoha možných interpretací, o které jsem přesvědčen, že je pravdivá, i když je málo častá. Česká ekonomika je hluboce podinvestovaná. Česká ekonomika žije na dluh.
Česká ekonomika preferuje spotřebu ať už vládní, nebo spotřebu domácností na úkor investic. A toto tvrzení je zcela určitě velmi nepopulární, protože investice nemají volební právo. A žádný politik dychtící po tom, aby se opět stal minimálně členem této Poslanecké sněmovny, nebude hlasovat za investice. Právě proto to je to, čemu Helmut Kohl říkal Chefsache, je to prezidentské téma, protože přímo zvolený prezident se nemusí ohlížet na mínění parlamentních stran a může preferovat investice i tehdy, když ví, že by bylo daleko snadnější rozdávat nalevo i napravo volební dárečky ať už v podobě snížení daní napravo, nebo v podobě zvýšení sociálních dávek nalevo. (...) Plně podporuji návrhy opozice týkající se zavedení progresivního zdanění i zvýšení korporátní daně. Mimochodem, v sousedním Rakousku je korporátní daň 25 %, v sousedním Slovensku je korporátní daň 23 %. V případě České republiky je složená daňová kvóta o 5 % nižší, než je průměr Evropské unie, a to už vůbec nemluvím o Švédsku a o dalších úspěšných zemích...

Takže Babišova média mohou spustit halali a vytáhnout na hon. A také to udělala. Babiš přece nešel do politiky proto, aby mu Zeman zvýšil miliardářskou daň.

Změna volebního zákona

Miloš Zeman napsal(a):
Třetí a poslední prioritou je změna volebního zákona. Mluvil jsem o tom již v Senátě a jsem přesvědčen, že toto pro mne bude nejobtížnější úkol, který se budu snažit prosadit. Proč? Protože všechny parlamentní strany, ať si to přiznávají, nebo nepřiznávají, a ony si to většinou nepřiznávají, trpí tím, čemu se říká personální vyprázdněnost. Trpí tím, že na jejich kandidátkách na volitelných místech se velmi často vyskytují nikoli osobnosti, ale osoby, kterým se říká no names. Jméno, které nikdo nezná. A právě proto, že bychom měli otevřít větší prostor občanské aktivitě, jsem několikrát navrhoval, aby změna volebního zákona sestávala ze tří kroků.

Toto už muselo poslance a partajníky opravdu vyděsit. Ještě ani neinkasovali první plat a první úplatek, až už jim Zeman vykládá, že jsou nýmandi a na kandidátky se dostali zcela záhadným způsobem. Zeman chce jít směrem k většinovému systému zvýšením volebních krajů ze 14 na 35, chce snížit preferenční procenta z pěti na tři. Už jen tím musel vyděsit zavedené a řádně zkorumpované partajníky. A k tomu ještě to "panašování".

Miloš Zeman napsal(a):
A konečně třetí a poslední téma v rámci změny volebního zákona se týká takzvaného panašování. Samozřejmě, že všichni budete ve volební kampani tvrdit, jaké génie máte na svých kandidátkách. Jste-li o tom skutečně přesvědčeni, prosím, zvažte možnost, která se již osvědčila v komunálních volbách a která na parlamentní úrovni existuje například ve Švýcarsku nebo v Lucembursku. Umožněte voličům, aby volili osobnosti napříč politickým spektrem. Jste si tak jisti, že máte dobré osobnosti, tak se nemáte čeho bát. A pokud si jisti nejste, tak je to vaše smůla.

Vtipný Zeman, jen co je pravda. To nejsou knížecí rady senilního starce olizujícího se po mladém poddanském masu, ale politický program, který může skutečně pomoci občanským aktivistům. Pochopitelně těm, kteří jsou schopni vidět alespoň na špičku svého narcistního a ideologického nosu.

2. Vánoční poselství 26. 12. 2013

Text najdete zde a tady je kompletní video. Je jasné, že na Vánoce se bude bilancovat, i když předešlé sliby vyžadují mnohem víc času a navíc závisí na špatné vůli politických a stran, kterým by ztížila přísun moci a financí do koryta. Ale Zeman se má s čím chlubit i tak.

Miloš Zeman napsal(a):
Ale to, co pokládám za daleko důležitější, je plnění slibů. A skládání účtů znamená zeptat se, zda jsem své sliby dané v prezidentské kampani, nebo krátce po ní, dokázal nebo nedokázal splnit. A při tomto skládání účtů je na místě osobní odpovědnost, ne vymlouvání se na druhé a ne chlubení se cizím peřím. Dal jsem vám pět základních slibů.

Ten první byl slib, že nebudu vyhlašovat amnestii a že nebudu udělovat milosti, druhý slib se týkal zlepšení vztahů České republiky s institucemi Evropské unie. Tak jako v sídlech většiny evropských hlav států i na Pražském hradě vedle české vlajky vlaje vlajka Evropské unie, jíž jsme členem. Při mé návštěvě v Bruselu jsem se snažil zlepšit podmínky při čerpání evropských dotací, a to zejména v souvislosti s dlouho odkládaným služebním zákonem.

Pokud jde o třetí slib, zavázal jsem se, že stabilizuji Ústavní soud, který byl v té době na pokraji kolapsu pro nedostatek ústavních soudců. Dnes bylo schváleno Senátem deset ústavních soudců a já bych za to chtěl Senátu poděkovat. Dva mé návrhy přitom Senát nepřijal, ale i to je jeho právo. Ústavní soud tedy pracuje v plném složení a pracuje dobře.

Čtvrtým, předposledním slibem, byl závazek, že třetinu svého platu budu odevzdávat na splácení státního dluhu. Vím, že je to jenom kapka v moři, ale jsem velmi rád, že se v posledních týdnech k tomuto fondu připojují nejenom občané, ale i podniky. A přál bych si, aby se tento fond stal jakousi analogií sbírky na podporu a pomoc republice, i když vím, že snižování zadluženosti je především úkolem vlády a její hospodářské politiky.

A teď už přecházím k pátému, poslednímu a nejsložitějšímu slibu. Ve svém inauguračním projevu jsem se zavázal, že se pokusím spíše sjednocovat než rozdělovat. Nemluvím teď o rozdělení společnosti na příznivce a odpůrce jednotlivých prezidentských kandidátů. Tato válka skončila prezidentskou volbou. Mluvím o daleko hrubším rozdělení, kde osa vedla mezi těmi, kdo byli nespokojeni s tehdejší koaliční vládou, a těmi, kdo s touto vládou byli spokojeni. Podle průzkumu veřejného mínění vyjadřovalo Nečasově vládě nedůvěru 80 procent občanů. Nečasova vláda sice podala demisi, ale byl jsem pod tlakem, abych jmenoval vládu v podstatě ve stejném složení s výjimkou osoby premiéra a se stejným programem.

Závěr ze splnění pětice slibů? Nemilovaný Nečas skončil a s ním i vláda zkorumpované pravice. Díky Zemanově neústupnosti dostali občané možnost nové volby. Ale k tomu jsme už psali článek Miloš Zeman, mocischopný a mocichtivý prezident.

3. Zeman není prezidentem pro parádu

Je jistě dobré, že lidem zvolený prezident chce a bude tvořit aktivní pól mezi vládou a parlamentem. A to dřív nebylo. Poslanci dělali zákony podle toho, co jim řekly koaliční partaje a vláda. A celý cirkus řídil z Hradu prezident-kapelmajstr jako hlavní článek vládní kolice. Není divu, že současné vládní partaje a jimi placený tisk prezidenta Miloše Zemana nesnáší, a s ním i velká část demagogické opozice. Energický, schopný a někdy velmi náladový prezident z mocenské úsečky udělal trojúhelník, kde má jedna moc zastavit druhou. A to mnohým poskokům moci zamotalo hlavu.