První díl Jak funguje Česko I. aneb Bankovní lobby analyzoval Kalouskovu TOP09 s částí ODS zastupují zájmy horního jednoho procenta, které je spojeno převážně s bankovnictvím a finančními službami. Druhý díl nazvaný Jak funguje Česko II. aneb Strašáci a strašidla ukázal, že se při neexistenci skutečných politiků místo zdravého rozumu používají emoce, manipuluje se s historickou pamětí a ideologicky se využívá různých stereotypů. Sněmovna pak funguje jako kabaret iracionality. Občané pohrdají jak partajemi, tak politiky, a nakonec i parlamentem jako místem demokracie.

Zájem oligarchické lobby

Za dvacet let se nakradlo neuvěřitelným způsobem. Jednoprocentní skupina musí pracovat absolutně všemi prostředky na tom, aby tento nakradený majetek zákonně a nezpochybnitelně přešel na stranu jejich dětí a dalších dědiců a následníků. Jedno procento tedy manipuluje politiku tak, aby oni a na ně navěšených 10 % přežilo, i kdyby ostatní umřeli hlady. Pak je jasné, že k ovládnutí zákonů, které nezbytně potřebují (např. zákon o dědické dani, majetkových přiznáních, offshore atd.) musí vytvořit systém stran typu bývalých veverek, tj. Věcí veřejných. Dnes už po nich ani pes neštěkne, pouze vedou nekonečné soudy o peníze. Typickým příkladem této lobby je hnutí ANO Andreje Babiše. Koncern Agrofert měl ke konci roku 2013 34 tisíc zaměstnanců, za rok 2013 měl celkové nekonsolidované tržby ve výši 236 mld. Kč, což je o 31 mld. Kč (o 15 %) více než za rok 2012. Taková firma potřebuje stát, aby si ohlídala své zájmy na nejvyšší úrovni. Například Okamurovi stačí 9 lidí na ovládání celého Úsvitu, viz tento článek . Co takové partaje dané rozhodnutím oligarchů budou tlačit?

  • Mají zájem na dobrém fungování státu z podstaty ochrany vlastního majetku.
  • Nefungující státní správa, korupce, extrémní nezaměstnanost, vzestup chudoby způsobují finanční ztráty. Nakonec i špatné školství a zdravotnictví způsobí ztrátu velkým společnostem typu Agrofert, a to v dlouhodobém horizontu.
  • Jsou a budou proti vyšším daním, protože každé politické rozhodnutí ovlivňující reálné hospodářské prostředí se projeví na ekonomice.
  • Ze stejných důvodů budou proti všem zákonům, které by omezovaly moc monopolů. Antimonopolní úřad bude k ničemu.
  • Maximalizace zisku a udržitelnost fungování struktury je kritériem, kterým poměřují efektivitu vládnutí.
  • Odmítají se dělit o vliv nad politikou státu s tzv. kmotry. To jsou regionální bossové druhého řádu z bývalých politických stran a zčásti političtí podnikatelé, kteří platí politika za prolobovanou zakázku, koncesi či zákon.
  • Nechtějí se dělit o trh a zisk s kriminálními živly, viz tzv. "obchodníci" v kauzách jako topné oleje a líh.

Stát má podle nich fungovat dobře, aby byli označeni za dobré správce. Nad starými zlodějnami typu Klausovy amnestie se má zavřít voda, zlikvidují se jen úplní zloději typu pražských, brněnských, libereckých atd. partajních pepíků zprava i zleva, kteří u koryta chrochtali a částečně i chrochají úplně bez zábran. Hlavní důvod "klidu na práci" je ovšem již zmíněné předání majetku, které musí proběhnout stejně klidně jako u americké mafie ve 30. letech.

Oligarchové versus zavedené partaje

Konflikt se zavedenými partajemi je jasný, protože důvodů k nevraživosti je mnoho. Oligarchové zaměstnávají normální lidi, daně sice fakticky neplatí, ale v každém případě mají zájem na funkčním státě, viz horní body. Naopak zavedené partaje si z krajů a obcí, EU-dotací atd. udělaly dojnou krávu, která živí jejich aparát a hlavně jejich klanová a zájmová uskupení. Tady je konflikt mezi oligarchickými stranami a klasickými partajemi naprosto nevyhnutelný. Stát je sice na prodej a na obchodování, ale nikoliv na sprosté rozkradení.

  • Vznik této strany je obrannou reakcí na stav veřejného odmítnutí provozovaného modelu stranické práce ODS a ČSSD.
  • Nastupuje model hierarchického řízení politiky prostřednictvím profesionálního aparátu postaveného na zásadách firemních strategií pro řízení rizik.
  • Programové cíle, které nejsou ve shodě se stabilitou korporací budou ve schvalovacích procesech potlačeny, např. vyšší zdanění korporací atd.
  • Policie a soudy jsou důležité z hlediska potlačení kriminality u konkurentů na trhu a pro stabilitu politického systému.

Korupční styl politiky odchází s upadajícími preferencemi ODS a ČSSD. Právě odtud tyto politické struktury získávaly peníze na bezproblémový provoz stamilionového stranického cirkusu.

Populisté ‎

Sem patří Hnutí úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Je to další opakující se pokus o pokračování politiky jako podnikatelského záměru.

  • Cílem je heslo "Čím hůř, tím lépe pro nás". Jde o scénář vyvolání masové nespokojenosti a následné uchopení podílu na veřejné moci.
  • Počet 9 členů strany je zarážející. Úsvit si na členských příspěvcích přijde jen na pár korun, ale za volby dostalo hnutí 34 miliónů a na příspěvcích za poslance dostane každý rok 22 miliónů. Za čtyři roky si tak strana s devíti členy přijde na 122 miliónů. Tím se demagogie stala královským byznysem.
  • Okamurovy obavy jsou prosté: nechce ve straně ztratit moc. Lídr Úsvitu si je vědom, že i malý počet nových členů by mohl získat vliv a změnit vedení strany i její politiku k nepoznání.
  • Ochotu přijímat nové lidi nejeví ani ANO Andreje Babiše, jemuž na dveře buší šest tisíc zájemců. Okamurovci a babišovci tvrdí, že se snaží chránit před kariéristy, černými dušemi a kmotry.

Jejich důvody jsou ale rozdílné. Babišovci tvrdí, že nechtějí pustit do svých řad politické podnikatele, kteří by mohli zkazit reputaci ANO jako protikorupčního hnutí. Šest tisíc jich však asi nebude. Noví by mohli šéfa sesadit. Za volby dostalo ANO celkem 93 miliónů a za poslance bude dostávat každý rok 50 miliónů. Celkem od státu hnutí dostane 293 miliónů. Babišovci nyní mají 1266 členů, po volbách to byla tisícovka. Hnutí po zájemcích o členství požaduje doložení vysokoškolských diplomů či potvrzení, že státu nedluží nic na daních. Uchazeč má ještě mít doporučení od dvou členů a musí také počkat půl roku, než se stane členem strany.

Příklady fungování Úsvitu komentujeme pravidelně, viz článek Úsvit Tomia Okamury chce řešit lichvu pomocí bezpráví (Ingrid Puskajlerová, 02.02.2014). Jeden paragraf a v něm dvě slova pro odříznutí nezákonných příjmů lichvářů z ubytoven. A přitom jen tak mimochodem může tento zákon vyhnat lidi pod most. Další zákon Návrh na zrušení DPH za pozemky a stavby neprošel (redakce, 25.03.2014). Agresivní řečník Tomio Okamura chrlí legislativní zmetky v takovém tempu, že by mu mohl závidět i samotný Kalousek. Okamura fušuje do všeho, viz Ústavní zákon o referendu: 17. pokus a nic (redakce, 02.04.2014). Jediným speciálním zákonem o referendu, který byl u nás kdy schválen, byl ústavní zákon o referendu O přístupu České republiky k Evropské unii. Jinak se česká lidomoc občanů nikdy na nic neptala.

Problém těchto malých partají jako chovné stáje velkokapitálu je jasný. Fungují jako náhradník v momentu, kdy ANO nebo TOP09 selže. Pak nastoupí tyto bizarní malé strany, které vlastně ani neusilují o příliv nových členů, protože ti by mohli zvrátit pečlivě dané koníky, kteří jsou placeni za to, aby strana vykazovala vnější činnost. Viz např. Machovci, Bursíkovci, Bobošíci, Okamurovci, Paroubkovci apod. Pokud první vlna klekne, oligarchie má funkční zálohy v těchto druhořadých uskupeních, které lze okamžitě nasadit do parlamentního boje.

Co dělat, občansky?

O výkon politiky z pohledu stavu národního hospodářství se zajímají státní a veřejnoprávní instituce, jejichž posláním je podporovat ekonomický růst a ekonomickou úroveň země. Tyto instituce to mají v popisu práce a dělají to s velkou mírou objektivity, pokud nejsou přímo ovlivněny politiky. Je to dáno jejich úzce odborným zaměřením. Tyto instituce dělají velmi důležitou práci. Informace o fungování ekonomiky jsou podkladem pro rozhodováni o způsobu a míře ovlivňování hospodářského života, např. měnového kurzu, úrokové míry a daňových sazeb. Rozhodování o těchto parametrech zásadně ovlivňující hospodářský prostor se děje převážně na základě politického zadání vládnoucí většiny. To je občas dobře a občas špatně. Také politiky zajímá stav a vývoj hospodářství. V dnešní době je kritériem úspěchu jejich stranické politiky růst. Prosperuje-li ekonomika, zvyšuje se naděje na jejich znovuzvolení.

Problémem české politiky je, že jediným dlouhodobě sledovaným cílem je stav hospodářství, a to bez ohledu na stav společnosti jako celku. Viz článek Naše společnost je nemocná . Ukazatelem poměřujícím vyspělost a kvalitu společnosti je Index sociálního růstu (Social Progress Index). K tomu jsme psali důležitý a málo komentovaný článek Česko a jeho umístění v Indexu sociálního růstu . Je zajímavým nástrojem, který měří skutečný blahobyt země, nejen její HDP. Celá iniciativa vychází z univerzitních programů, které fungují v rámci sítě Social Progress Network. Systém parametrů a indikátorů navazuje na aktivní programy pomoci určené především těm nejchudším zemím. Index pokroku se ve skutečnosti skládá ze 3 oblastí, které mají stejnou důležitost. Ekonomické a sociální zabezpečení je doplněno o právní stav společnosti a zajištění rovnosti práv a příležitostí. Tam je jasně vidět, jak se doopravdy hospodaří pro lidi. V tomto klíčovém článku o Indexu sociálního růstu jsou vidět objektivní kritéria fungujícího státu pro lidi. Tady končí demagogie a začíná skutečná politická práce.

Pokračování
Jak funguje Česko I. aneb Bankovní lobby
Jak funguje Česko II. aneb Strašáci a strašidla