Skončilo další dějství kauzy Kesudis, jíž jsme sledovali v článcích:
Skandální obžaloba Michala Kesudise
Pomoc Kesudisovi
Kde začíná terorismus. K obraně Michala Kesudise

Pan Kesudis byl odsouzen za schvalování atentátu na české vojáky „afghánskými vlastenci a odbojáři“ na 1 rok s podmíněným odkladem v délce 30 měsíců. Odsouzený i žalobce se vzdali práva na odvolání. To šokovalo i přítomné novináře, protože jsou zvyklí, tak jako my všichni, že se všichni odvolávají, co to jenom jde. Michal Kesudis na to novinářům řekl, že se neodvolal, protože potřebuje shánět práci a ne běhat po soudech. Navíc se podle něj stalo dobrou tradicí, že naši prezidenti strávili nějaký čas ve vězení a bude-li muset on také nastoupit tuto cestu, ačkoliv se prezidentem jistě nestane, bude v dobré společnosti.

Miroslavě Paškové z „www.ozbrojenychslozek.cz “ se trest zdá zoufale nízký. Proto nabádá uvědomělé občany, aby se stali udavači a okamžitě hlásili na policii, kdyby pan Kesudis říkal něco, co se nemá. To asi nebude tak těžké, protože Michal Kesudis své příspěvky, za něž byl odsouzen, publikoval pod svým jménem a i u soudu si stál za svým názorem. Za totality jsme měli na stráži pomocníky veřejné bezpečnosti (PSVB), dnes ve svobodě máme slečnu Paškovou. Dalšího komentáře jejího článku se zdržím, neboť je plánován za účasti i této dámy dialog v Debatním klubu , a tak bude ještě příležitost si vše vyjasnit.

Avšak zpět k našemu soudu. Ten probíhal pod vedením soudkyně Kateřiny Kohoutkové naprosto korektně. Samozřejmě bylo jasné od první chvíle, že jde o politický proces. Četly se dokumenty týkající se našeho působení v NATO a legálnosti naší účasti ve válce v Afghánistánu. Hladký průběh procesu, ve kterém byl dán obhajobě prakticky neomezený prostor, narušovalo jen odcházení a přicházení novinářů do soudní síně. Zejména jeden mladík přišel ve vietnamkách o půl hodiny později a vypadal, že se zdržel někde na pláži. Soudkyně tedy neukázněné žurnalisty vytrvale napomínala, ovšem bez sankcí, takže zase někdy příště…

Uzavřená soudní síň

Zdá se tedy, že vše je v pořádku. Nejsme v totalitě, obhajoba není součástí obžaloby a každý občan má právo na spravedlivý proces dle práva. Ano, pokud by se sešla společnost lidí kolem táborového ohně a diskutovala o tom, co je pro společnost dobré a co jí rozhodně neprospívá. Určitě by se většina shodla, že urážet ty naše spoluobčany, kteří s nasazením vlastního života chrání náš klidný spánek před cizáky, lupiči, násilníky a vrahy, není správné, možné a tolerovatelné. Vezmeme-li trestní zákoník a celý spis „Kesudis“, je odsouzení celkem na místě. Jenže život ve světě a České republice se zázračně nescvrknul do velikosti takových lejster, jedné soudní síně, ani nesedíme všichni u jednoho ohně. Spravedlnost pro všechny má prostě větší rozměr. Pojďme se tedy podívat za dveře soudní síně Obvodního soudu Prahy 6 v Justičním areálu Na Míčankách.

Bartuška a Kesudis

Zatímco Michal Kesudis schvaloval zabití (podle soudu se jednalo o vraždu) čtyř vojáků ve válce, Václav Bartuška, autor knihy Polojasno má v otázce legitimnosti násilí dnes zcela vyjasněno. Schválil a propagoval zabití (nebo vraždu?) nejen regulérních vojáků, ale i několika desítek civilistů v Oděse a Dněpropetrovsku. O celém tragické události jsme psali mnohokrát a připomínali v článku Oděsa 2014 Memento – STOP fašismu , rozhovor s Bartuškou ve kterém vychvaluje vraždy civilistů, k přečtení ZDE pro nás je důležitá zejména tato pasáž, citujeme pro potřebu policie a soudů.

Bartuška napsal(a):
Skupina civilistů obsadí budovy administrativy, muži, ženy, děti. Do dvou dnů se tam začínají nosit zbraně, ženy a děti odcházejí, zůstávají ozbrojenci. Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid.

Ano, upalte je všechny, Václav Bartuška a Arnaud Amaury si je s Bohem přeberou. Zatím má za paragraf „schvalování trestného činu“ Kesudis podmínku a Bartuška lukrativní místo placené z našich daní. No, nedivte se. Je to rozený diplomat, to se hned pozná.

Kesudis a skupina Bratří Mašínů

Ctirad Mašín se řídil podle partyzánského kurzu Svazarmu a tak nás poučil v tomto videu, čas 3:20 následovně:

Ctirad Mašín napsal(a):
... ti lidé, kteří mají úkol, musejí jej provést s naprostou bezohledností. Stojí-li v cestě tříleté dítě, má prostě smůlu.

Rekapitulovat činnost gangu bratří Mašínů zde nebudu, zájemce mohu odkázat třeba na tyto stránky ZDE , kde mohou shlédnout i „hodnotný“ propagandistický film. Začíná cestou v Německu, vraždám nevinných a bezbranných osob se asi záměrně vyhýbá. I když ani to není nutné. Ze svědectví Mašínů vysvítá, že "legitimně" zabili člověka, protože se divně koukal a mohl by si je pamatovat. Každopádně Michal Kesudis by se shodnul s jedním z členů skupiny, Milanem Paumerem, který mimo jiné pravil:

Milan Paumer napsal(a):
Vražda na tyranovi není vraždou.

S kým by se ovšem neshodli, je soudkyně Kohoutková. Ta pravila, že vražda zůstává vraždou za každých okolností. Cituji z odůvodnění rozsudku:

soudkyně Kohoutková napsal(a):
...pokud se jedná o přečin schvalování trestného činu podle § 365, odst. 1 trestního zákoníku, vražda je vražda, a vražda vždy vraždou bude.

Rozdíl je ovšem v tom, že členové Mašínova gangu byli vyznamenáni premiérem České republiky a i když na něj v této souvislosti bylo podáno trestní oznámení za schvalování trestného činu, skončilo v zapomnění. Ono je asi jednodušší odsoudit nezaměstnaného Kesudise, než zaměstnaného předsedu vlády. To je jasné. Ovšem kde je společenská nebezpečnost? Společensky nebezpečnější je přece jen stejný čin předsedy vlády než nezaměstnaného Ostraváka. Více ZDE a ZDE

Kesudis a docent Konvička

Podle soudkyně Kohoutkové překročil Kesudis všechny meze svobody projevu. Citujme docenta Konvičku, který stejně jako Kesudis použil k prezentaci svých názorů Facebook. Jeho výroky potvrzuje tento rozhovor ZDE

docent Konvička napsal(a):
I za cenu překopání zákonů uzavření hranic, militarizace společnosti a ano i za cenu zbavování občanských práv těch 12 až 16 % populace, která s islámem sympatizuje.

Pan Konvička by tedy zbavil 1,2 až 1,6 milionu občanů České republiky občanských práv. Podle naší justice je to ovšem v normě. Není vůbec žádný důvod, aby člověk s takovým názorem nevyučoval na Vysoké škole. Založení organizace „Islám v ČR nechceme“ za situace, kdy je islám zcela legálním náboženstvím a svoboda vyznání je garantována Ústavou České republiky a Listinou lidských práv a svobod a dalšími mezinárodními úmluvami, není podle naší justice založením „hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá …., národnostní, náboženskou či třídní zášť…“ Pan Kesudis byl odsouzen podle tohoto paragrafu 403 trestního zákoníku. Pan Konvička ovšem obžalován nebyl a chystá se do voleb. Ovšem ani to není všechno. To neznáte Konvičku. Podle jeho slov mají mít poslanci parlamentu České republiky na paměti, že jej „podporují vojáci a policisté“. Muslimům písemně vzkázal na Facebooku pan Konvička velkými písmeny

Konvička napsal(a):
KONCENTRÁKY PRO MUSLIMY BUDOU

a dále

Konvička napsal(a):
znovu říkám PLYN, vzteklinu je třeba tlumit všemi prostředky


Pan Konvička dál přednáší a půjde-li vše dobře, uvidíme jej nakonec i v parlamentu. To se pak můžeme teprve těšit, protože bude mít poslaneckou imunitu. Docent Konvička slíbil nám všem, a politikům zejména, toto:

Konvička napsal(a):
...pokud se politici nerozhoupete, tak vyhrajeme volby a muslimy nameleme do masokostní moučky.

Naše justice i soudkyně Kohoutková jsou celkem v pohodě. Odsoudili Kesudise. Proč? Byl přece obžalován. Jistě by nebyl obžalován, kdyby něco nespáchal. Docent Konvička není obžalován, tak nemůže být ani odsouzen, to dá rozum. Tak dobrou noc a hodně štěstí.

Příště si něco povíme o selektivní (ne)spravedlnosti, pluralitní demokracii, svobodě slova, a o tom, že „je legální být radikálem, je legální mít extrémní názory extrémní ideologie.“ To vše je třeba vnímat na pozadí skandálního zneužití justice „kauzou Kesudis“. K tomu všemu připomínám, že údajně žijeme v zemi, která se nazývá "pluralitní demokracií".


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 750 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!