1. díl
2. díl

2. Kroky řešitelné na základě systémové změny


Další obrovské rezervy spočívají v:
2.1. podhodnoceném kurzu koruny oproti paritě její kupní síly (cca o 40 %), což sice umožňuje vývoz některých našich výrobků za dumpingové ceny, neboť rozdíl v cenách na zahraničních trzích ve volné měně je vykryt v tuzemsku na náš úkor korunou, zatímco při dovozech zboží, výrobků a služeb všeho druhu platíme pak o 40 % více, což je dále ještě umocněno DPH a spotřebními daněmi počítanými z takto navýšených základů. Navíc v blahé nevědomosti radostně, snad i v představě, jak ten Západ doháníme, když máme v nabídce supermarketů vesměs jen cizí zboží (podřadné kvality). V položce podhodnoceného kurzu koruny jsou přitom nejvyšší ztráty naší ekonomiky, jenže v současném systému, kdy ČNB je „nezávislá“ (dlužno ovšem říci, že jen na naší vládě a státu, avšak plně podřízena globalistickým organizacím, jako je MMF či ECB) větší nápravu v tomto směru bez provedení systémové změny nelze rozumně očekávat;
2.2. způsobu prodeje našich výrobků do zahraničí (vesměs přes Německo), odkud jsou dále prodávány do světa, zatímco zisk zůstane v Německu (příp. v některé z dalších západoevropských zemí).

Dobře si to u nás západní podnikatelé zavedli. Udělali z nás za pomoci EU kolonii hned za svými humny. Nikoliv náhodou jsme proto označováni za „krmelec Evropy“. Ačkoliv i v dalších tzv. postsocialistických zemích se setkáme s obdobnými problémy, nejsou zdaleka v takovém rozsahu, jako je tomu u nás díky nečinnému přihlížení našich vlád a faktické neexistenci naší ekonomické politiky. Na naše velké ztráty a nevýhodnost zapojení ČR do EU upozorňoval i renomovaný francouzský ekonom Thomas Piketty počátkem roku 2018 (sám na to upozorňuji již o několik let dříve), kdy ale hovořil pouze o problematice uvedené v odst. 1.1. dílu 2.

Zjednání nápravy v případech 2.1. a 2.2. si však vyžádá nutné systémové změny, a to i ve vztahu k EU a nelze očekávat, že je bude řešit tato vláda. Lze je řešit teprve po volbách, pokud naši občané konečně pochopí, že je třeba volit jinak než dosud. Pokud chtějí ale nadále otročit za směšný peníz a senioři končit svůj život v bídě, i to je možná alternativa. Pak nechť volí tak, jako dosud.

Shrnutí:

  1. Zaručený minimální důchod hrazený z navýšeného zdanění našich firem je u nás zřejmě fikce. Ve svých důsledcích by to znamenalo další odliv našich firem do daňových rájů a nemožnost minimální důchody financovat z tohoto zdroje. Krom toho: Proč více zdaňovat naše firmy, když ty cizí u nás žádné daně neplatí?
  2. Daně digitální jako zdroj jsou sice možné, leč nejisté. Sektorové daně se jeví jako vhodnější zdroj, pokud ho ČSSD prosadí ve vládě. Existují-li v některých dalších zemích EU, není důvodu, proč by nemohly být zavedeny u nás, zvláště při nadměrném objemu zlegalizovaných daňových úniku do zahraničí. Otázkou je ale způsob jejich aplikace, daňový mix sektorové daně v kombinaci se strukturovanou (pásmovou) daní z příjmů by byl optimálním.
  3. Existuje důvodná obava, že celá věc skončí tím, že minimální garantovaný důchod bude nakonec vyplácen zase jen z odvodů na sociální pojištění. Z části odvodů na sociální pojištění přitom minimální důchody u nás hradit nelze (má-li být vyplácena z těchto odvodů ještě druhá, zásluhová složka). Nejsme Skandinávie, zdaleka nemáme takové průměrné příjmy, jaké jsou tam.
  4. Značná část našich obyvatel nemá z čeho šetřit, jejich příjmy jim to svojí výší neumožňují. V případě seniorů či lidí krátce před důchodem to a priori nepřichází vůbec v úvahu. S ohledem na nově nastavené parametry výpočtu důchodů lze předpokládat, že by značná část lidí byla postižena tímto novým systémem, spoření do třetího pilíře by se nemohla z toho či onoho důvodu účastnit. Totéž by platilo pro ty občany, kteří by dokončili splátky hypoték až před odchodem do důchodu apod.
  5. Pokud má někdo zájem a příjmy, jež mu umožňují spořit na důchod navíc, může tak činit i bez třetího pilíře paní ministryně. Pokud bude ale tento třetí pilíř zabudován do konceptu Jany Maláčové (bůhvíproč nazvaného důchodová reforma), prohloubí to (v závislosti na nastavení 2. a 3. pilíře) sociální nerovnost mezi občany, pokud by ve 3.pilíři byla zavedena výhodnější pravidla než ve 2. pilíři.


Je proto třeba:

  • Soustředit se na zajištění (tvorbu) vyšších zdrojů na důchodovém účtu naznačenými způsoby namísto vymýšlení pokusů, jak lépe přerovnat stále stejnou hromádku peněz. Tím přerovnáváním hromádka peněz totiž nenaroste a případným zvýšením zdanění našich firem jako jednorázovým krokem (bez dalších opatření) způsobí státu naopak ještě další problémy;
  • zamezit častému mrhání penězi ze státního rozpočtu, a to nejen na investiční pobídky cizím firmám u nás, nýbrž v širším slova smyslu;
  • ponechat odvody na sociální (stejně tak i na zdravotní) pojištění v rukou státu, avšak na odděleném účtu, bez možnosti je využívat k jakémukoliv jinému účelu, vč. půjčky státu apod.;
  • buď usilovat o průběžné zvyšování mezd a platů našich zaměstnanců u nás obecně, mimo jiné i omezováním dovozu pracovníků z Balkánu, Ukrajiny či ze zemí 3. světa, který umožňuje udržovat nízkou mzdovou úroveň u soukromých firem v ČR (např. stanovením minimálních mezd pro dovážené zahraniční pracovníky), nebo zdanit zisky zahraničních firem u nás (ideálně pak oboje v kombinaci);
  • zavést nostrifikační zákon týkající se zdanění zisků českých firem, které tento zisk vytvářejí svojí činností v ČR, zatímco své sídlo mají v daňových rájích;
  • zrušit nesmyslné a ničím nezdůvodnitelné investiční pobídky zahraničním firmám (neplátcům daně z příjmu v ČR) a poskytnout je naopak k podpoře našich malých a středních firem (jako plátců daní v ČR);
  • zastavit financování politických neziskovek usilujících o státní převrat u nás.


Pokud tyto kroky, které jsou v možnostech této vlády, vláda zrealizuje, není třeba provádět žádné z ministryní Maláčovou navrhovaných změn v průběžném důchodovém systému, které situaci dlouhodobě nevyřeší (což je i názorem ekonomických odborníků), vnesou do něj jen další problémy a chaos.
Do té doby je zcela na místě výzva seniorům v záhlaví tohoto článku, tj. „Senioři bdětě!“.

„Zdroje jsou“, jak říkal dřívější premiér právě za ČSSD. Problémem ale je, že jak paní ministryně, tak i celá vláda je usilovně a zřejmě i záměrně hledá tam, kde je nalézt nemůže.

Jak z uvedeného vyplývá, naši senioři by měli nejen zaostřit svoji pozornost na tento plán Jany Maláčové, nýbrž vyhlásit přímo pohotovost a domáhat se jednání svých zástupců s vedením ministerstva práce a sociálních věci v předmětné záležitosti, a to ještě zavčasu. V optimálním případě pomohou vládě ty chybějící zdroje nalézt.

Konec


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!