Před článkem doporučuji shlédnout video-kanál reportéra jménem Gonzo přímo z fronty na Donbase, než to Youtube smaže (stalo se, nahráno k nám na web). Velmi zajímavé je jeho video z dobytého Širokina, kde on sám bojoval v roce 2014-15.


Je to pozoruhodný fenomén naší doby: čím více médií, tím méně informací. Tisk neprovádí žádnou analytickou práci a raději nechává veřejnost v nevědomosti. To se netýká pouze současného konfliktu na Ukrajině. Přestože je k dispozici obrovské množství fotografického a video materiálu, média systematicky ukazují stále stejné záběry a komentují pouze to, co říkají vedoucí představitelé, bez jakékoli kritické analýzy. Můžete trávit celé dny u "nepřetržitých zpravodajských" kanálů, nedozvíte se téměř nic. První pozoruhodnou věcí je, že nikdy neukazují mapy. To je velmi dobrý ukazatel mlžení, který reprezentuje snahu udržet diváka v nevědomosti. Žádné shrnutí událostí, žádná analýza situace na místě, i když je přirozeně jen přibližná. Na způsobu provádění operací není nic převratného. Schéma invaze se řídilo sovětskou doktrínou rozvíjenou od 70. let 20. století.

Operace začala zničením ukrajinské sítě protivzdušné obrany, tj. radarových zařízení a raketových systémů dlouhého doletu, které slouží ke koordinaci zařízení. To neznamená, že ukrajinské jednotky již nedisponují protiletadlovými prostředky, ale vylučuje to jejich efektivní použití. Raketové systémy S-300, hlavní prvky této sítě, byly z velké části zničeny. Zůstává několik mobilních systémů středního dosahu BUK-M1, které však mohou působit pouze symbolicky. Tyto systémy jsou identifikovány, jakmile aktivují svůj radar, a to díky ruským odposlouchávacím zařízením. Protiletadlové systémy s infračerveným naváděním jsou stále přítomny na zemi a zůstávají hrozbou, zejména proti vrtulníkům. Ať už se jedná o americké (Stinger) nebo sovětské (Igla), jejich účinnost proti letounům vybaveným systémy protiopatření zůstává omezená, což je případ zapojeného ruského vybavení. Početné protiletadlové kanóny ráže 23 mm, které má ukrajinská armáda k dispozici, mají pouze symbolickou úlohu. Kromě zničení protiletadlových koordinačních prostředků byla zničena velitelská a komunikační střediska, jakož i sklady pohonných hmot a munice. Ukrajinské velení s největší pravděpodobností tyto útoky předvídalo a rozprostřelo své zálohy po celém území. To však vede ke složité logistice a omezeným dostupným zásobám. Ukrajinské motorizované jednotky již nebudou moci v blízké budoucnosti doplňovat palivo. V první fázi byla zasažena vojenská letiště. Některá letadla mohou zůstat zachována. Dne 28. února ruské ministerstvo obrany oznámilo plnou vzdušnou nadvládu nad tímto územím. Situace na bojišti 28. února vypadá takto.



Pozemní operace, která následovala po první fázi, začala ze čtyř míst, z Běloruska na severu, přičemž hlavním cílem byl Kyjev. Z Bělgorodské oblasti na východě, přes Charkov, z Donbasu na jihovýchodě a z Krymu na jihu. Severní skupina postupovala po obou březích Dněpru. Předcházel mu vrtulníkový útok na letiště Gostomel několik kilometrů severně od Kyjeva, kterého se zúčastnilo více než 200 letadel. Vrtulníkové jednotky zajišťovaly perimetr až do příletu pozemních jednotek o 24 hodin později. V době, kdy píši, Kyjev není obklíčen. Jih města je záměrně ponechán otevřený pro evakuaci civilistů. Sever, východ a západ města jsou však pod ruskou kontrolou. Přestože byly vypáleny dvě ruční rakety země-vzduch, které byly jasně slyšet, nebyly zaznamenány žádné hmatatelné výsledky.

Zóna průniku na východě se rozvětvila na dvě větve. Na severu, na ose Sumy-Kyjev, se zaměřila na obklíčení oblasti kolem Konotopu. Na jihu se obcházel Charkov, aby začalo obklíčení vojsk Donbaského frontu. Ve městě Charkov se stále bojuje. Ruské jednotky tam pomalu postupují ze severu. Vzhledem k velikosti města a složitosti městských operací bude Rusům pravděpodobně trvat několik dní, než se jim podaří získat kontrolu.

Na donbaské frontě postupují jednotky autonomních republik za pomoci ruské armády vesnici po vesnici. Jedná se pravděpodobně o nejsilněji opevněnou oblast v zemi. Pokrok je pomalý, ale jistý. Postupují také na západ, podél pobřeží Azovského moře. Spojení s jižní skupinou se blíží, pokud již nebylo dosaženo. Obklíčení ze severu pravděpodobně donutí ukrajinské jednotky stáhnout se, jinak jim hrozí zničení. Jižní skupina má tři osy. Jedna z nich míří na západ směrem k Oděse. Silný odpor byl zaznamenán v Chersonu. Město je obklíčeno manévrem dále na sever. Další větev směřuje do Záporoží na severu. Nedaleká velká jaderná elektrárna je pod ruskou kontrolou. Na východě je již obléháno pobřežní město Mariupol. V nadcházejících dnech by měly jednotlivé skupiny spojit své síly a dokončit obklíčení ukrajinských sil.

Na straně ukrajinské armády byl odpor velmi proměnlivý. Některé jednotky pravidelné armády složily zbraně. Ostatní kladli silný odpor, zejména u vjezdu do Charkova. Celkově se jim podařilo zpomalit postup ruských kolon tím, že vyhodili do povětří mosty a podkopali silnice. V týlu bylo provedeno několik úspěšných přepadů a zničeno několik desítek ruských logistických vozidel. Dělostřelecká palba byla s určitým úspěchem zaměřena na koncentrace ruských obrněných sil. Jejich síly však mají tendenci se tříštit a přesun kolon vozidel je kvůli nedostatku leteckého krytí stále obtížnější. Ruské vrtulníky se pohybovaly v okolí a bránily posilování pozic. Mnoho jednotek je zakopáno ve městech. Existují důkazy o tom, že umísťují své vybavení v obytných oblastech nebo v civilní infrastruktuře, ve školách, v historických budovách, aby zkomplikovali ruské operace. Turecké bezpilotní letouny Bayraktar jsou systematicky sestřelovány dříve, než mohou operovat.

Transportér typu BMV schovaný v mateřské školce v Mariupolu.



Budova je jasně rozpoznatelná podle svého tvaru. "Mateřská škola č. 148".



Ukrajinská vojenská technika ukrytá pod budovou Oděské opery.



Početní a materiální převaha ruské armády obecně ponechává ukrajinské armádě pouze možnost zdržovací taktiky nebo partyzánského boje. Téměř všude jí hrozí obklíčení. Logistické linie jsou přerušeny, armáda denně ztrácí mobilitu a nutí protivníka do bojů ve městech. Počet ruských obětí by se měl podle odhadu pohybovat kolem 400. Počet ukrajinských obětí je vzhledem k převaze ruské palebné síly minimálně sedmkrát až desetkrát vyšší.

Na straně ukrajinských civilistů převládá strach, ačkoli je názor v zemi ostře rozdělen na prozápadní a proruský. Nikdo jistě není nadšený z nevyhnutelné destrukce způsobené vojenskou operací. Zatímco někteří lidé útočí na kolony ruských vozidel zápalnými lahvemi, jiní udávají pozice ukrajinských jednotek a místa přepadů. Země je ostře rozdělena.

Největším problémem je anarchie, která se rozmáhá ve velkých městech. V Kyjevě se rychle změnilo v katastrofu hloupé rozhodnutí rozdat zbraně široké veřejnosti. Šíření fám o přítomnosti "ruských sabotérů" vedlo k tomu, že ozbrojené gangy střílely na vše, co jim připadalo podezřelé. Rozšířilo se rabování obchodů a bratrovražedná střelba. Byly přerušeny dodávky elektřiny a telekomunikace. Charkov trpí poruchami vytápění, zatímco teplota je na bodu mrazu. Potraviny se sháněly těžko a před obchody se prodlužovaly fronty.

Ukrajinská děla umístěná na školním dvoře západně od Charkova.



V oblasti informační války existuje neskutečně hoaxů. Hromadně se vysílají falešné tweety takzvaně ze stanice Russia Today, uvádějí se smyšlené počty obětí, falešná nebo špatně titulkovaná videa. Operace "Bílých přileb", kterou jsme viděli v Sýrii, tedy úprava falešných dokumentů, by měla brzy najít svůj ukrajinský ekvivalent. Pokud jde o západní tisk, mediální operace je již úspěšná. Putin právě pohodlně vymazal ze svědomí dva roky tajných podvodů a posilování totality na Západě: průběžného zbavování základních svobod, popírání Norimberského tribunálu a dalších listin lidských práv. Evropské vlády válku bezostyšně instrumentalizují, ačkoli jsou za ni primárně odpovědné.

Falešný tweet šéfa ruské centrální banky údajně publikovaný na ruském kanále RT: "Už nevíme, jak vyplácet mzdy".



Další hezký příklad je tady, jak proletěl všemi hlavními korporátkami. Tak by údajně měla vypadat vaše babička...



...pokud ovšem nenosí kalašnikov a není členem bojové jednotky.



Pro Bidena a Macrona je to předvolební reklama (v polovině volebního období, prezidentské volby), pro Borise Johnsona je to aktuální rozptýlení po odhaleních o jeho mejdanech během lockdownu. Sliby, které posílají na Ukrajinu, jsou naprosto iluzorní a pravděpodobně nebudou dodrženy. Ukrajinci budou ponecháni svému osudu, jsou to "pohádky ovčí babičky" od našich režimů, které se snaží zachránit si vlastní kůži. Kupují si tak laciné svědomí poté, co po desetiletí rozsévali chaos ve světě, v Jugoslávii, Iráku, Libyi, Sýrii atd.


Článek zde: http://www.agoravox.fr/tribune-libre/article/ukraine-jour-5-239755. Redakčně zkráceno a vynechány některé fotografie. K demaskování některých hodně rozšířených fejků doporučujeme tento článek: https://reseauinternational.net/7-fake-news-en-provenance-dukraine/


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!