Prezident Ekvádoru Rafael Correa oslovil mezinárodní komunitu skrze OSN, aby pomohla jeho zemi zachránit jednu z nejdůležitějších ekologických enkláv planety, park Jasuni v Amazonském pralese.

Zklamaný prezident poslal 15. srpna do parlamentu návrh, aby schválil zahájení těžby ropy v okrajové části parku. Návrh podal poté, co veřejně konstatoval nezájem světové komunity o osud parku. Prezident Ekvádoru k tomu prohlásil následující.

S hlubokou lítostí, ale rovněž veden plnou odpovědností za osud svého lidu a jeho historii, jsem provedl rozhodnutí, které jistě patří k nejtěžším za celou dobu mé vlády.


Podle vědců patří park Jasuni na hranicích z Peru k územím s největší biodiverzitou na kilometr čtvereční v Amazonii. V parku žije asi 11. 000 indiánů kmenů Kečua a Guaraní.

Nezájem světových mocností o osud parku a planety

V roce 2007 navrhl Rafael Correa společenství států v OSN, že nebude průmyslově využívat komplex Amazonských parků Ishpingo, Tambococha et Tiputini (ITT). Ropné rezervy v těchto parcích se odhadují na 920 miliónů barelů ropy. Tato část reprezentuje 20 % všech ekvádorských zásob ropy. Jak vidět, tato rozvojová země byla ochotna vzdát se velké části velmi potřebných příjmů do státního rozpočtu v zájmu celé planety. Amazonské pralesy produkují 20 % světového kyslíku a obsahují 20 % sladkých vod světového říčního systému.

Vláda Ekvádoru navrhla OSN, že nebude těžit v ekologicky cenné části parku, pokud světová komunita dá zemi kompenzaci 3,6 miliardy dolarů v průběhu 12 let. To by nebyl dar, ale celková cena emisních povolenek na 400 miliónů tun skleníkového plynu CO2, které uvolní do atmosféry tato vytěžená ropa přeměněná na odpad. Takže Ekvádor chtěl za zastavení těžby pouze její kompenzaci za škody způsobené celé planetě.

Podobné jednání rozhodně není běžné v době národního a korporátního egoismu. Sociální indiánská politika Ekvádoru, rozhodná podpora Juliana Assange, šéfa Wikileaks nyní internovaného na ekvádorském velvyslanectví v Londýně způsobuje, že Ekvádor je stát zamlčený světovými médii.

Návrh byl na OSN poslán v roce 2007 a za pět let byla na kontě směšná suma 13.3 miliónu dolarů, tj. 0,37 % požadované částky. Na konto přispěly některé koncerny, ale také země jako Belgie, Francie, Chile, Itálie, Španělsko a Indonésie. Jak vidět USA a EU tento projekt nezajímal. Ekvádor je pro ně na černé listině. Konto spravovala organizace OSN odpovědná za rozvoj a ta nyní vrátí dary zpět jejich dárcům.

Příklad Ekvádoru názorně ukazuje, kam spějeme na planetární úrovni.

Zdroj: Le Monde