Na konci července tohoto roku zemřel ve věznici státu Kalifornia první vězeň na masovou hladovku, která začala měsíc předtím . Tato protestní akce pokračuje v dalších věznicích a v mnoha jiných státech USA. Proč se to děje?

1. Největší demokracie světa a nejvíce vězňů

Pohled do zákulisí vězeňství v USA ukáže stejné paradoxy a ekonomicky založenou krutost, jakou jsme popsali ve studii o vlastnění zbraní a masakrech šílenými střelci. Viz tematické číslo Zbraně v USA (2013-03). Podívejte se na tento mezinárodní graf, který ukazuje počet vězňů na 100tis. obyvatel dané země. USA jsou zdaleka na prvním místě (716) a daleko za Ruskem (490).



Demokracie v USA navíc v absolutních číslech má 25 % celé světové vězeňské populace . Proč?

2. Růst amerického privátního gulagu

Odpověď je úplně jednoduchá: čím více lidí stát zavře, tím více vydělá vězeňská privátní lobby, která věznice spravuje. Jen do lobbingu za zadržení imigrantů dal tento spolek celkem 45 miliónů dolarů, aby získal státní "zakázku" v hodnotě 5,1 miliardy dolarů . Privátní věznice vězní 23.000 uprchlíků, berou si 43 % z federálního rozpočtu a jejich byznyz díky lobbistům jen kvete. Cena za věznění jednoho ilegálního imigranta na den stojí americké poplatníky průměrně 166 dolarů.

Před rokem 1980 privátní věznice prakticky neexistovaly, první privátní vězení vzniklo v roce 1984 v Hamilton County, Tennessee. V letech 1990-2009 stoupl počet vězňů v privátních věznicích ze 7,000 na 129,000 vězňů, což je přírůstek o 1600 procent. V USA vznikl nový byznys. Kdo na něm vydělává a jak?

Následující obrázek ukazuje závislost, která neunikla statistikům. V momentu, kdy vzniká "nabídka", tj. zprivatizované věznice, které žijí ze státních příspěvků, masivně stoupá také "poptávka", tj. počet uvězněných Američanů. To ukazuje následující graf.



Mezi léty 1980-2007 tedy stoupl počet uvězněných v USA o 400 %. A co je mnohem důležitější, stoupl procentově podíl vězeňské populace na celkovém počtu obyvatel. To ukazuje tento graf.



Jinak řečeno: čím více vězňů, čím horší budou mít životní podmínky, tím více zisku dostane do svých kapes privátní vězeňská lobby. Cena za zisk je smrt lidí, dnes již doslova. Viz hladovky v kalifornských věznicích a otřesné podmínky v jiných věznicích, například v Texasu.

3. Komu a jak sype americký gulag

O byznysu s imigranty jsme už mluvili, ale to je jen část ohromných zisků, kterých americký gulag dosahuje. Organizace zvaná Corrections Corporation of America (CCA) představuje největší privátní síť věznic v USA. Dostala 74 miliónů od federálních úřadů na detenci imigrantů a uprchlíků. Například centrum Lumpkin ve státě Georgia dostane 200 dolarů za uprchlíka na den a má jich zde v průměru 2,000. Toto zařízení vykazuje roční zisk z vězňů ve výši mezi 35-50 milióny ročně. Skvělý byznys. Růst obratu tohoto odvětví vidíte na tomto grafu.



Podíl zisku a kapitálových nákladů (capex) je vynikající, čistý zisk také roste a protože podnikáte ze státní peníze, nikdy nemůžete zkrachovat. Není divu, že šéfové privátního gulagu zařídili ve všech státech vlastní politickou lobbistickou organizaci nebo podporují nechvalně známý pravicový ALEC , který se u kongresmanů ve Washingtonu a v místních státech pilně stará o zájmy amerického gulagu. Jak pracuje tento tzv. superPAC? Podívejte se na náš starší článek Politická satira v USA aneb Praní volebních peněz v přímém přenosu . Důvody k podmazávání politiků jsou jasné: správcové gulagu potřebují plné privátní věznice vedené s minimálními náklady, aby se dosáhlo maximálního zisku.

Slovo "gulag" přestalo být metaforou v momentu, kdy se k němu přidala vězeňská práce. Není to jen Čína a Rusko, kde se lacino vyrábí ve věznicích, ale také USA. Přes 37 států USA povolilo vězeňskou práci a humanitární organizace jsou zděšeny pracovními podmínkami, které zde vládnou . Seznam amerických společností, které produkují ve zdejších věznicích, zabírá prakticky všechny velké firmy v USA. Zisk z vězeňské práce stoupl v letech 1980-1994 ze 392 miliónů na 1.31 miliardu.

Neoliberálně spravovaný privátní gulag tedy začal slušně vydělávat. O důvod víc, aby se jeho majitelé a manažeři starali o plné věznice a o nucenou práci vězňů. V privátních věznicích vězni vydělávají i méně než 17 centů za hodinu, pracují 6 hodin denně za příjem 20 dolarů měsíčně. Pro srovnání se podívejte na článek V USA proběhla celostátní stávka za zvýšení minimální mzdy , kde stávkující s rodinami vydělávají méně než 7.25 dolarů na hodinu. Navíc jim zaměstnavatel neplatí žádnou dovolenou a nemají ani nemocenské pojištění. Gulag je mnohem výhodnější, jak je vidět. A není to jediné odvětví, v němž občané za své peníze financují ztrátu osobních svobod. Viz článek Boom privátních firem v USA fízlujících pro stát .