Podle zpráv ABC brazilská prezidentka Dilma Rousseffová není první političkou, která odmítla pozvání do Bílého domu. Jenže v její situaci jí ani nic jiného nezbývalo, pokud si chtěla zachovat autoritu u vlastních občanů.

Fízlování NSA se totiž týkalo přímo její osoby, dále klíčových brazilských politiků a průmyslových podniků, a nakonec i všech Brazilců. Na začátku září, těsně před schůzkou G20 v Petrohradě, zveřejnil deník Guardian materiály od Snowdena. Z nich vyplývalo, že někdy ve druhé polovině roku 2012 se agentům NSA podařilo hacknout interní prezidentské linky a maily Mexika a Brazílie. O tom svědčí NSA dokument z června 2012, který následně zveřejnily brazilské deníky. Prezidenti obou států žádají od USA oficiální vysvětlení této špionáže.

Další akt fízlování USA se pochopitelně týkal průmyslové špionáže. Tu prováděla britská dceřinná pobočka NSA známá pod zkratkou GCHQ. Snowdenův dokument je datován z května 2012 a popisoval úspěšné prolomení interních sítí mnohých podniků a bank. Mezi jinými byla zmíněna i státní brazilská rafinerní a těžební společnost Petrobras. Tento dokument byl pro Obamu mimořádně nepříjemný. Ukázal totiž, že USA masově odposlouchávají nejen civily, diplomatická nebo vojenská zařízení, ale naprosto cíleně provádějí i průmyslovou špionáž v zájmu amerických firem. Tato podezření byla na stole už dávno. Například německé firmy už před několika lety tvrdily, že jejich firemní faxy byly monitorovány americkou bezpečnostní službou. Nyní existuje přímý důkaz.

Závěr může být pro USA velice tristní. Brazílie měla uzavřít miliardový vojenský kontrakt v USA, především na vojenské stíhačky. Prozatím jsou jednání odložena k ledu a čeká se na oficiální nótu Obamovy vlády, které má “vysvětlit” fízlovací aféru. Naštvaní Brazilci tvrdí, že mezi spojenci a přáteli se takové věci nedělají. Jenže vláda USA už žádné přátele nemá, protože doma fízluje každého, koho chce, a všechny občany de facto pokládá za potenciální nepřátele. Bezpečnostní paranoia funguje doma celkem bez problémů, protože vláda si nechá své kroky posvětit speciálními soudy, a navíc celou paranoiu kryje zákon mile nazvaný “Patriot act”. Ale v zahraničí nejde fakt fízlování kohokoliv tak jednoduše smést ze stolu. Proto se skuteční spojenci USA nyní počítají na prstech. A bohužel jsou mezi nimi hlavně sunnitské diktatury z Perského zálivu, které zahraničním terorem bojují o své přežití, a tím i o přežití amerického dolaru.