Německé noviny píší o sporu EU-Německo ohledně emisních povolenek, který nyní bude mít dohru u arbitrážních orgánů EU. Odstavení jaderných elektráren zvýšilo produkci elektřiny z uhlí a tím stoupl tlak na emisní povolenky, které Německo nechce platit (článek zde).

Ve skutečnosti vypadá produkce uhelné elektřiny následovně. V roce 2013 se její výroba dostala na nejvyšší hranici (162 miliard kWh) od roku 1990 (171 miliard včetně uhelek v bývalé NDR). To s oblibou uvádí český tisk. Co však nedodává, jsou následující fakta.

  • Německo mělo rekordní export elektřiny 2013 (33 miliard kWh) a fakticky vyváželo přebytek proudu právě z uhelných elektráren. Emisní povolenky ušetřilo tím, že stoupl podíl obnovitelných zdrojů.
  • Export a uzavření jaderných elektráren způsobil, že v uhelkách stoupla produkce na 124 miliard kWh, ale poklesla v plynových elektrárnách (nyní 66 miliard kWh). Tyto elektrárny byly odstaveny.
  • Velké německé firmy pochopitelně masivně investovaly hlavně do větrných parků v Severním moři, ale i tak chtějí zužitkovat všechno, co mají k dispozici, tj. i ekonomicky a ekologicky odepsané uhelky. O jaderných elektrárnách se v Německu už nediskutuje, ty skončí do roku 2035, viz článek Atomoví vědci nechtějí jadernou energii.

Závěr je jasný. Protože německé společnosti nemusely platit tolik emisních povolenek, začaly vyvážet pro ně laciný proud z odepsaných uhelek. Potřebují je v hodině dvanácté tzv. “rentabilizovat”, to jest vymlátit do mrtě, a pak nadobro zavřít. Jejich proud už nikdy nebude rentabilní, stejně jako je tomu už nyní u jaderných elektráren. Viz článek o postupném zavírání uhelek v Německu (Německým energetickým koncernům dochází dech). Jenže tuto chytristiku německých koncernů chce Brusel změnit, protože tímto dumpingovým snižováním cen energie se zpomaluje přechod na alternativní zdroje v jiných EU-zemích.

Podíl obnovitelných zdrojů

Němci jedou v obnovitelných zdrojích jako tank a dobře vědí proč. Chtějí mít lacinou energii v dalších deseti letech, a to bez zátěže na životní prostředí. Jen hlupák by to nechtěl a nechá se zničit dalším Temelínem. Podívejme se nejprve na fakta. První graf ukazuje celkovou výrobu elektřiny v Německu za rok 2012 a podíl jednotlivých složek.



Podíl obnovitelných zdrojů za rok 2013 je už 25 %, to je jediný rozdíl. Další klíčový graf ukazuje, kdo v Německu nese skutečné náklady přechodu na obnovitelné zdroje.



Vidíte sami, že domácnosti, siloví spotřebitelé v průmyslu a veřejno-právní sféra se zhruba stejnou měrou podílí na financování německé nezávislé energetiky. Jistěže siloví spotřebitelé by měli nést větší míru zátěže, ale dokonalá spravedlnost zde na zemi neexistuje. Energetická nezávislost bude rámcově dosažena kolem roku 2040-2050, viz následující graf.



Ovšem pokud poroste dosavadním tempem jak úspora, tak přechod na nové zdroje a přeměna distribuce na tzv. “chytré sítě”, pak bude soběstačnosti dosaženo i dříve. A nezapomeňme, že výroba alternativních zdrojů již nyní zaměstnává desetitisíce lidí v nových formách high-tech průmyslu. Podívejte na nás článek a video Německo zapojuje největší větrné parky do sítě.

Pokud se nekrade, netuneluje a následně nemlží jako v ČEZku, pak solidární společnost, která myslí na zadní kolečka, rozděluje náklady na zajištění budoucnosti relativně rovným dílem. Opačně postupuje naše země, viz článek o soláru (Skrytá tvář solárního byznysu) a následnou studii Proč nás Temelín zničí.