Náš parlamentní zpravodaj projde v kostce kauzu Opencard. Projevy poslanců jsem vybrali tak, aby daly obraz o změněné situaci ve sněmovně. Většinový názor nové poslanecké sněmovny je, že věci se mají vyšetřit do konce. Proti je pochopitelně ODS, která považuje vyšetřování parlamentu za nástroj represe podobný 50. létům. Ale nechme kecy stranou a podívejme se na podstatné příspěvky. Na tomto odkaze si najdete všechna důležitá fakta z rozpravy poslanců, viz jednací bod 56 ze dne 20.3. 2014.

1. Výsledek hlasování o zřízení komise

Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard (sněmovní dokument 350). Je zřízena vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard. Návrh na zřízení této komise předložila skupina 110 poslanců a poslankyň a zástupce této skupiny a předkladatelem byl poslanec Stanislav Huml (za ČSSD). Poslanci dohodli počet členů komise na 9 a dali si termín dokončení do 31. 12. 2014 a nakonec schválili zřízení komise. Hlasování dopadlo, jak se čekalo. TOP09-S (Ano: 10 Ne: 9) rozpolcení, ale u ODS (Ne: 11) to bylo jednoznačné. Ostatní kluby hlasovaly většinově pro zřízení komise. Přítomno: 155 Je třeba: 78 Ano: 121 Ne: 20. Výsledek byl jednoznačný.

2. Rozprava ke zřízení komise

Celou rozpravu najdete zde. Klíčový je projev Humla jako slušného bývalého policajta a předkladatele. Toho naprosto dožral fakt, že policajti a státní zástupci nedodrželi dohodu a utajeného svědka prostě vydali napospas. Policajti to pravděpodobně úmyslně zpackali, asi jde o moc peněz, že ano. Nechme slovo Humlovi:

Stanislav Huml wrote:
Víte o tom, že tam byla proinvestována více než miliarda, za tu kartu. (...) Víte o tom, že na výbor pro bezpečnost se dostavil jeden z těch lidí, kteří na samém začátku tu kauzu oznámili. Byl to člověk, kterému policista slíbil, že bude utajeným svědkem. Ve své podstatě to dopadlo tak, že to, že je utajený svědek, na to všichni zapomněli a on skončil na dlažbě, protože dostal padáka z Magistrátu. Nakonec se o kauze trošku vyjádřil i soudce, který nakonec soudil jeho samotného. A i soudce sám prohlásil, že před soudem měl stát hlavně někdo jiný. Že hlavní viník rozhodně není on. (...) Pan Jiří Chytil na výboru pro bezpečnost prohlašoval, že on předával důkazy na policii, počítače, s diskem. Nakonec se mu to vrátilo vymazáno a důkazy použity nebyly. To jsou všechno informace, které nemůžete prověřit, pokud nezřídíte komisi.

Ministryně spravedlnosti ČR potřebuje podporu veřejnosti, aby státní zástupci věděli, že jsou pod veřejným dohledem (jako nyní od e-republiky). My totiž chceme, aby miliardoví zloději byli konečně potrestáni, což za ministrů nespravedlnosti Blažka a Pospíšila od modrých strak nikdy nebylo. Rampula a Grygárek (ten je nyní už trestně stíhaný) na zastupitelství nyní už nestraší, takže by se věci mohly pohnout. A ministryně to chce také, což je novum.

Helena Válková wrote:
Myslím si, že už vím velmi dobře za ty dva měsíce působení v pozici ministryně spravedlnosti, jak těžce se kontroluje činnost orgánů činných v trestním řízení. Jistě jste zachytili moje snahy o kontrolu státního zastupitelství v kauze Opencard a tunel Blanka. Na moje dotazy, opakované, písemné i ústní na nejvyššího státního zástupce ve většině případů obdržím odpověď, že vše je naprosto v pořádku, že se provádí dohled nad činností těchto velmi významných institucí trestního práva resp. trestního řízení. (...) A přitom z výsledku jejich činnosti, kterou nepřímo kritizoval již zde zmíněný soudce, pan doktor Sotolář, v souvislosti s jedním z rozsudků, který již padl ve věci Opencard, je zřejmé i právnímu laikovi, že nejsou stíháni a obžalováni zatím ti praví viníci.

Stanovisko Ludvíka Hovorky je jasné, navíc upozornil na vyšetřovací kauzu Unipetrolu. Policajti tehdy ani nemohli sedět na komisi, protože neměli prověrku. Takže pochopitelně nedošlo ani k žádnému trestnímu stíhání, tehdy komisi kontrolovala ODS. Systémový Hovorka chce hlavně změnu jednacího řádu vyšetřovací komise, aby nedocházelo k podobným trapnostem jako za minulé koalice.

Ludvík Hovorka wrote:
Byl jsem členem jedné významné vyšetřovací komise, která měla dva vyšetřovatele, ale bohužel ani jeden neměl osvědčení na stupeň tajné a nemohl se seznamovat s dokumenty BIS a dalšími tajnými materiály, které my jsme dostávali nebo mohli studovat. A to druhé doporučení už tady bylo zmíněno. Je to vyloženě požadavek a apel na to, aby došlo ke změně jednacího řádu v § 48 odst. 9, a to “nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení”. Tady by mělo být “musí vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení”.

Z party sněmovního Mordoru uveďme projev bývalého ministra spravedlnosti za ODS. Tento ostrovtipný pán nemá rád tzv. “selektivní spravedlnost” a chce kontrolovat buď všechny nebo nikoho. takže nikoho. Blažka hlavně děsí fakt, že by zastupitelství skutečně začalo někoho stíhat.

Pavel Blažek wrote:
Jestliže chceme kontrolovat státní zastupitelství, tak musíme zkontrolovat buďto - což je fyzicky nemožné - všech sto tisíc zhruba zahájených trestních řízení, anebo žádné. Není možné si jedno vybrat, které budeme strašidelně kontrolovat, že se dopustíme toho, čemu se nedá říct jinak než selektivní spravedlnost. Já teď nereaguji pouze na tu komisi, ale mě ta slova paní ministryně docela překvapila a řeknu rovnou, že vyděsila.

Blažkovo mlžení stojí za zmínku kvůli chytré demagogii a celkové strategii Mordoru, viz náš článek Společenství Mordoru ve Sněmovně. Blažek hájí Grygárka a další zametače. Ale aspoň ho něco vyděsilo, což není špatné.

3. Závěr

Snad poprvé je reálná šance, že ve Sněmovně bude vyšetřovací komise dělat to, co má, totiž vyšetřovat. Předešlé komise měly jeden jediný úkol: zamést danou kauzu pod koberec. O závěru se rozhodovalo hlasováním, a která parta zrovna vládla, ta si odhlasovala patřičný závěr. Nyní šance na to, že se změní jednací řád a povinnost podat trestní oznámení v případě úspěšného vyšetřování bude uložena zákonem. A trestní oznámení z parlamentu je pro policajty dosti pádný argument, aby začali jednat. Sněmovna má šanci být jiná, než ty minulé. A když se změní jednací řád Poslanecké sněmovny (čili zákon), pak bude možné i konečně někoho nechat zavřít za miliardové zlodějny.