Začněme zprávami na východní frontě, kde začala nová studená válka. Rusko rozjelo novou RVHP s Čínou. Dnešní EU paralyzované skrze USA a NATO hrozí, že její vztahy s Ruskem půjdou do pozadí. Putinova návštěva v Pekingu a setkání zemí jihovýchodní Asie umožnily oběma zemím podepsat smlouvu o dodávkách zemního plynu , která se připravovala už od roku 2004. Tehdy čínská státní společnost CNPC a Gazprom podepsali memorandum o spolupráci. Peking zaplatí za ruský plyn kolem půl biliónu dolarů za 30 let. Platit se pochopitelně bude v rublech a juanech, petrodolar už dávno není vítán. Mapa plynovodů je zde.



První větev je už hotova, nyní se pracuje na druhé větvi na Dálném východě. Do Číny půjde 38 miliard kubíků plynu od roku 2018. Čína má Rusku čím platit, a nejde jen o peníze, ale hlavně o zboží a technologie. O tom jsme psali v článcích o úpadku dolaru jako světové měny.

EU se vydalo jinou, ekonomicky naprosto iracionální politikou energetického sbližování s USA. Připravují dohodu o dodávkách zkapalněného plynu a ropy vytěženého frakováním z USA a z Kanady. Nevýhody tohoto podniku jsou mnohonásobné, viz heslo "frakování":

  • Zničení krajiny, otrávení vody a zvýšení zemětřesení v zónách těžby.
  • Ekonomicky velmi drahá těžba s nejistými vyhlídkami. Hodnota ložisek byla uměle nafouknuta pro spekulativní účely a stejně tak byla uměle podceněna všechna rizika.
  • Zkapalňování a přeprava plynu jej činí ekonomicky nerentabilním.
  • Při dlouhodobé smlouvě to bude znamenat, EU bude platit řádově vyšší ceny za primární suroviny než zbytek světa.
  • To dramaticky sníží konkurenceschopnost EU vůči Číně a zbytku světa. Ten dělá lacino, a navíc Čína i za laciný ruský zemní plyn.
  • Jak to popadne, to si musí hlavně spočítat hospodářsky výkonné Německo.

Ziskem je snad jen strategická nezávislost na ruském plynu. Ale té šlo dosáhnout i jiným, méně pitomým způsobem. Jenže Brusel se stal poslušnou kolonií USA, viz utajovanou přípravu transatlantické dohody. Jenže takto hloupé EU paralyzované skrze USA a NATO hrozí, že její vztahy s Ruskem a zeměmi BRICS půjdou do pozadí.