K situaci NASA je třeba nejprve trochu historie ohledně programu raketoplánů (Space Transportation System). Celkem bylo postaveno 5 raketoplánů s nosností kolem 100 tun nákladu a pro 7-10 členů posádky. Vládní zadání ke konstrukci přišlo v roce 1972, první let raketoplánu Columbia byl v roce 1981, vybuchl 2003. Challenger odstartoval 1983, vybuchl v roce 1986. Technologicky nebylo možno opravit izolace a další raketoplány Endeavour, Discovery a Atlantis létaly jen nouzově do ukončení výstavby orbitální stanice ISS. Poslední let se konal 8. července 2011. Nový raketoplán Orion je v nedohlednu a stanici ISS zásobují Rusové s nákladními loděmi Progress a Sojuz, k nimž se přidaly americké privátní vesmírné agentury. A o ty jde, protože NASA s pilotovanými lety prakticky skončila.

Korporátní otroctví NASA

Americká soukromá společnost SpaceX představila se vší mediální parádou na barnumský způsob náhradu vyhořelé NASA. Nová verze raketoplánu má létat k ISS nejen s nákladem (což SpaceX pokusně dělá od 2012), ale i s kosmonauty. Video zde.


Co to znamená pro NASA? Že kapitulovala a nechala privátním agenturám klíčovou část peněz na nejdůležitější technologický výzkum budoucnosti. Stát řízený korporacemi se tak vzdal dalšího pole suverenity, které dosud s úspěchem ovládal. Už zbývá jen předat korporacím vývoj a vedení armády, což bude rychle následovat. Vývoj nosných raket budou mít v hrsti právě tyto 4 korporace, které dostanou monopol na nosné části.

Spor s Ruskem ukazuje na pochybnou koncepci NASA

Nedávné embargo na ruské raketové motory byla naprostá komedie. Pentagon si je musel nakoupit do zásoby na dva roky , aby mohl vynést vlastní špionážní satelity proti Rusku. Nyní už slavnostně embargo vyhlásil a pochopitelně dále počítá s privátními korporacemi. To se týká i zásobování ISS, protože Rusové řekli, že v případě opravdu tvrdého embarga si tam mají Američané doskákat na trampolíně. NASA je prostě vyřízená a technologicky 20 let nevyvíjela žádnou náhradu za koncepčně špatný raketoplán. Výsledkem celkového ustrnutí a nekoncepčnosti je korporátní otroctví kdysi hrdé americké vědy a výzkumu.

Rusko postupuje úplně jinak. Putin vydal dekret o obnovení práce na raketoplánu Buran , který úspěšně vystartoval a přistál v roce 1988 v plně automatizovaném letu bez posádky. Video z letu a přistání máte zde.


Lety ke stanici ISS budou pokračovat podle závazku až do roku 2020, ale ani o hodinu déle. Program je pro Rusy plýtváním peněz a je vědecky k ničemu. Kdo prý chce hotel pro miliardáře na oběžné dráze, ať si jej provozuje za své. Všechno, co Rusové potřebovali pro zajištění dlouhých letů kosmonautů ve stavu beztíže, si vyzkoušeli na vlastní stanici MIR (1986-2001) v patnáctiletém provozu trvalého pobytu kosmonautů. Jako jediní mají stabilní kádr trénovaných pilotů, know-how k dálkovým letům, a navíc i solidní kosmonautskou základnu aktivních letců. Američané z tohoto klíčového druhu znalostí nemají už nic, jejich vlastní program letů skončil i s raketoplány. Stanice ISS je mezinárodní a lidé se tam rychle střídají.

Vládní ministerstva Ruska dostala příkaz urychleně dokončit ruský kosmodrom Vostočnyj na Dálném východě, odkud bude první let v roce 2018. Státní Roskosmos udělal apel na všechny bývalé inženýry, kteří pracovali na Buranu, aby se vrátili do agentury a pomohli svými zkušenostmi v další fázi výzkumu. Po nezdarech s raketou Proton byla zahájena v roce 2013 re-nacionalizace kosmického programu a výdaje na kosmický výzkum a rakety se zvyšují tempem 10-15 % ročně.

Závěr? Počkáme si na výsledky státem řízeného kosmického programu v Rusku a jeho soukromé větve USA. Čína pochopitelně půjde ruskou cestou, privatizace strategického odvětví tohoto typu nepřipadá v této komunistické zemi k úvahu.