Loni jsme publikovali tematické číslo k ekonomice (2012-37), kde se objevil článek "Kalouskův závod ke dnu" (24.05.2012). Teze byla jednoduchá. Představte si, že máte krávu a ona stále méně dojí. Abyste její dojivost zvýšili, tak jí vždy dáte o něco méně nažrat. Zdá se to neuvěřitelné, ale naše vláda je schopna řídit ekonomiku země podle této pomatené logiky. Rok se s rokem sešel, triumfalismus v neoliberálních mediálních baštách ztichl a Kalousek pilně závodí u dna. Podívejme se, jak to dělá na náš úkor.

Kalouskovo vítězství: výběr DPH

Nejprve se podívejme na graf výběru DPH, což je základní odvod daní našemu státu, pokud přijdete ke kase jakékoliv samošky. Jak vidno, Kalousek je úspěšný. Přes všechen propad ekonomiky drží výběr DPH na vysoké úrovni.



Jak uvidíme, tato daň nese vysokou daň. Odvádí ji každý obchodník-plátce DPH a my občané ji platíme bez reptání, protože o ní většinou ani nevíme. A co je pro Kalouska a Nečase důležité. Živnostníci ničení touto vysokou daní se nikdy nespojí k hromadnému protestu, protože si zvykli tiše bankrotovat v anonymním koutku, každý sám za sebe. Výhoda této daně je navíc v tom, že peníze jdou do státní kasy prakticky ihned. Na tento výběr v hotovosti jsou přisáty pijavice všech tzv. "koncesijních zlodějen", které postupně odhalujeme v našich tématických číslech (viz poslední analýzy tunelu zvaného sKarta). Co vlastně ukazuje a co skrývá vysoký výběr DPH?

Růst státního dluhu

V citovaném tematickém čísle jsme měli i podrobný rozbor českého státního dluhu a prognóza vývoje byla negativní. Autorka článku před rokem nevěřila, že zničením ekonomiky středního stavu se růst dluhu zastaví a měla naprostou pravdu. Podívejte se na tento graf.



Dluh nám tedy utěšeně roste, fakticky už málem exponenciálně. To znamená, že vyšší DPH nefunguje jako spasitelný nástroj. Platíme vyšší daně a náš státní dluh stoupá. A další graf ukazuje, že klesá i produktivita ekonomiky, tj. její konkurenceschopnost na světových trzích.



Stát tedy sbalil daň, která ničí produktivní ekonomiku a cpe ji nějak jinam než do investic. Vyšší DPH naopak ničí podnikatele, kteří vyrábějí pro trh a ne polotovary pro německé montovny. Nejsou peníze, tak se neinvestuje. Jak jednoduché a zhoubné.

Kdo státní dluh platí?

Následují dva grafy, která jsou docela důležité. Nejprve se podívejte na výběr daně z příjmu od právnických osob, tedy firem. Jak vidíte, výběr DPH vůbec nekopíruje výběr DPH od soukromých občanů.



Pokud se podíváte na absolutní čísla, pak zjistíte, že vlastně tady daně platíme fakticky jen a pouze my, tj. fyzičtí plátci DPH. Živnostníci začali obchodovat z ruky do ruky, protože sami žijí z ruky do huby. No a bohatí oligarchové neplatí v Česku daně vůbec, od toho mají Nizozemí a daňové ráje. Následující graf ukazuje, jak kvalitně Kalousek vybírá daně od firem.



Protože Kalousek svým kamarádům snížil daně, musí je vybírat od nás. Jak vidíte, výběr daní od právnických osob je v Česku hluboko pod průměrem EU a stále klesá. Pak je ovšem třeba odírat někoho jiného.

Jak my, fyzičtí plátci DPH, stále více chudneme

Vyplašené lidi uklidníte tím, že jim vytisknete státní papírky a rozdáte je. Nic to nestojí a na chvíli je v baráku klid. A navíc státní dluh prodáte spřáteleným bankovním firmám, aby držely v exekuci celý stát. Dokud nebude revoluce nebo válka, která dluh smaže násilím. Jenže kvantitativním uvolňováním měny stoupá inflace. Natisknuté peníze nemají cenu, zatímco všechno ostatní, co potřebujeme k životu, nějakou cenu má. Podívejte se na vývoj inflace v posledním roce.



Výsledek? Platíme vyšší daně přes DPH a naše nízké platy nestoupají, spíše naopak. A zcela jistě je užírá stále vyšší míra inflace. Navíc nám nemůže být jedno, že ekonomika jde ke dnu a její vývoj se dostává do záporných čísel, viz tento graf.



To ovšem znamená, že Kalousek nám bude muset více utáhnout opasky, protože od svých kamarádů daně vybírat nechce a nebude. Kvůli tomu jsme jej přece zvolili, aby nás nejprve vedl ke dnu. A nyní jej povzbuzujeme naší lhostejností, aby zápasil u dna.

Propad maloobchodních tržeb

Kdo máte známé v kšeftu, tak dobře víte, že nyní si už stěžují doopravdy a ne pouze naoko, jak tomu bývá v tučných letech. A je to tak, ničí je mimo jiné i vysoké DPH. Podívejte se na vývoj maloobchodních tržeb v období "duben 2011 - duben 2012".



A tam, kde je nezaměstnanost, už ve skutečnosti přestala ekonomika fungovat skoro úplně. Propad poslední dekády jasně dokazuje, jak jsme zchudli. A to nás ničí vyšší DPH a vyšší inflace. Obojí fakticky nevidíme, tak je nám to celkem jedno.

Chudneme, zadlužujeme se a nemáme práci

Další série grafů jasně ukazuje, proč Kalouskův závod u dna ničí hlavně normální lidi. Začněme vývojem nezaměstnanosti.



Neoliberálové v novinách a v námi placené TV vám ovšem řeknou, že máte žít v Praze jako oni a pilně hledat práci. Asi neviděli tento graf.



Poměr žadatelů o práci a nabídky pracovních míst je jasný. Na jedno volné místo bylo v roce 2011 celkem 14,2 uchazečů. Navíc se situace dramaticky zhoršuje v poslední době. A další jobovka. Když není na základní životní potřeby, tak roste dluh domácností, což ukazuje další důležitý graf.



Jenže i chudáci platí Kalouskovu stále vyšší DPH, protože do samošky musí, třeba i s Drábkovou sKartou. Pak ovšem jsme na tom v poměru ke zbytku Evropy stále hůře a padáme na chvost. To ukazuje důležitý ukazatel zvaný parita kupní síly.



Podívejte se na porovnání s ostatními zeměmi EU. Po určitém růstu (ale pozor, ten je počítán z národních ukazatelů a ne z průměru pod tzv. mediánem), už jen trvale klesáme. Podle propočtů některých ekonomů jsme v paritě měny na tom už hůře než v roce 1989.

Trochu pesimismu na závěr

Úspěšný výběr daně ve formě DPH od fyzických osob ukazuje, že Kalousek provádí daňovou politiku na úkor nejchudších a nejzranitelnějších občanů. Přece nebude danit své kamarády. Tolik ke Kalouskovu závodu u dna. Pravděpodobně slavně zvítězí jako Jára Cimrman. Ale my to odneseme. Proč? Protože stav naší peněženky nás zajímá víc než politika.

V tezích nazvaných Budování státu (23.09.2010) byl zmíněn jeden historický příklad. Mocné USA, náš pravicový vzor, vznikly tím, že 13 britských kolonií muselo platit větší daně než ostatní Britové doma. Bostonský pastor, právník a filosof Jonathan Mayhew použil v kázání roku 1750 známé heslo: „Žádné daně bez politické reprezentace“ (No taxation without representation). Toto heslo přesně vyjadřovalo náladu vykořisťovaných a politicky znevolněných amerických osadníků. Kolonisté považovali selektivní daně placené pouze v Americe za protiústavní. Právem se cítili jako občané druhého řádu a na rozdíl od nás to tak nenechali.

Výsledné působení hesla je známé. Vedlo k nezávislosti britských kolonií na nespravedlivém politickém systému, čili ke vzniku nového státu. My také platíme nespravedlivé daně bez odpovídající politické reprezentace. Tato oligarchická vláda totiž slouží někomu jinému, než 99 % normálního obyvatelstva. Viz příslušné grafy.