Nedávný článek o maďarské ekonomice upozornil na zemi, o níž se z našich médiích dozvídáme samé polopravdy a rasistická klišé. Premiér Viktor Orbán nemluvil jen na zasedání Světového židovského kongresu v Budapešti. Hned za dva dny po ukončení židovského kongresu premiér oslovil zakládající zasedání Koordinační rady pro romské záležitosti. Premiér považuje romské komunity za dosud málo využitý zdroj pro domácí ekonomiku.

Způsob, jak Romové žijí v naší zemi, se netýká jen otázky lidských práv. Jde také výzvu ekonomice a sociálním vztahům. (...) Je v našem zájmu, abychom připravili programy, které zajistí Romům podíl na maďarské budoucnosti.


Na rozdíl od české vlády její maďarský protějšek nezůstává jen u slov. Vláda dala do pohybu tzv. Program práce, který postupně začíná působil na lokální úrovni v obcích, Ty se do programu zapojují mimo jiné i proto, že centrální vláda na sebe vzala 30 % dluhu obcí a snaží se je postupně umořit. Výsledkem této spolupráce jsou konkrétní fakta. Maďarsko díky své ekonomice tvrdé ruky vůči koncernům a bankám vytáhlo ode dna chudoby více než 500.000 lidí.

Premiér Orbán na sjezdu Romů prohlásil, že jeho země splní evropský závazek vůči romské komunitě. Smlouva podepsaná mezi vládou a Romskou samosprávou (ORO) je klíčovým bodem spolupráce mezi vládou a Romy. Vláda se zavázala, že do roku 2015 bude vytvořeno pro Romy v Maďarsku 100.000 pracovních míst a nejméně 10.000 mladých Romů navíc získá středoškolské vzdělání a z nich 5.000 začne studovat na vysokých školách.

A nejde jen o prázdná slova, a to z několika důvodů. Za prvé, ministr pro lidské zdroje Zoltan Balog uvedl, že již nyní se zlepšuje díky soustavnému zájmu vlády situace v romských ghettech a vesnicích, co se týče vzdělání, zdravotní a sociální péče a bydlení. Zejména se dosáhlo v pokroku v eliminaci slumů, kterých naopak v Česku stále více přibývá, a nejen romských.

Za druhé, Florian Farkas, předseda Svazu Romů (OCO) uvedl, že již nyní více než 54.000 Romů bylo zahrnuto do vládního programu na podporu zaměstnanosti. Fakticky to znamená, že tyto rodiny dostaly sociální zabezpečení. Maďarsko tedy jako jedna z mála zemí začalo reálně plnit rezoluci Rady Evropy ohledně integrace Romů do společnosti. Viz závěry komise z roku 2011, která konstatovala, že Maďaři splnili i přes obtížnou ekonomickou situaci dílčí cíle integrace stanové pro rok 2011.

A za třetí, maďarská ekonomika prosperuje, protože se stará o své vlastní občany. Shrňme základní ekonomické statistiky z minulého článku, které zásadním způsobem pomáhají i maďarským Romům. Ekonomika pod Orbánovou správou vykazuje už dva roky trvalý růst HDP - jak absolutně, tak i v přepočtu na obyvatele.



Co je důležité: zisk státu nerozkrádá jedno procento oligarchů, jako je tomu v jiných ekonomikách východní Evropy. Fakta ukazují, že zisk z HDP a ze zdanění velkých koncernů se investuje do budoucnosti země, jako je tomu v případě smluv s romskou komunitou či programu oddlužení obcí. Výsledkem je popularita vlády, které věří nadpoloviční většina obyvatelstva.

Mezi další úspěchy ekonomiky řízené pevnou rukou patří zastavení růstu nezaměstnanosti (nyní 11,8 %) a trvalé zvyšování zaměstnanosti především mladých lidí. Navíc se pevně řízené státní ekonomice podařilo proplout obdobím krize i se vcelku malým propadem (-0,9 %). Dalším klíčovým ukazatelem je míra inflace, která trvale klesá.



Důvod nízké inflace je celkem jednoduchý. Maďarsko nedovolilo cizím plynovým, energetickým a ropným společnostem, aby využily krize a zvýšily ceny.

Vláda nyní začíná plnit závazky plynoucí ze členství v Evropské Unii. Ta ji ovšem měří dvojím metrem, který je pro eurokraty ovládané bankami dosti typický. Maďarsko odmítlo se zadlužit a jít tak cestou ke dnu jako Slovinsko, Řecko, pobaltské země, Kypr a další oběti. Proto je postoj Bruselu a mezinárodních finančních organizací jako MMF a Světová banka k této zemi vysloveně nepřátelský.

Česká a světová média poslušně papouškují negativní zprávy o Maďarsku, aniž by si dala práci zjistit, jak na tom tato země ve skutečnosti je.