Předchozí díl analýz Konec pučistů v Kyjevě I. aneb Vláda janičářů popsal důvody současného rozpadu pučistické vlády v Kyjevě. Koaliční režim ustavený po Majdanu se rozpadl vinou názorových neshod, protože žádný nacionalistický fašista nemůže prodat zemi cizím mocnostem na způsob oligarchické kliky kolem Porošenka, Jaceňuka a dalších výtečníků. Bubnovat na válečné bubny a verbovat vojáky, to stojí peníze. Vykradený stát peníze nemá, válka přesto pokračuje. Kdo této zemi půjčuje na válku proti vlastním lidem?

Zajímavá role MMF na Ukrajině

Ukrajina v roce 2013 obchodovala s 229 zeměmi světa. Největším obchodním partnerem Ukrajiny, co do objemu obratu, byly i v roce 2012 země SNS s podílem cca 39 % v čele s Ruskem (29 %). Na dalších místech pak byly evropské země s podílem cca 30 % (EU – 29,4 %) a země Asie s podílem cca 22,8 %. Tady je Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo.

20092010201120122013
Vývoz39,751,468,468,863,3
Dovoz45,460,782,684,777
Obrat85,1112,1151,0153,5140,3
Saldo obch.bilance- 5,7 - 9,3 - 14,2 - 15,9 -13,7

Podíl exportu zboží na HDP země se v roce 2013 oproti roku 2012 (42 %) dále snížil a představoval cca 39 % (v dolarovém vyjádření).

Platební bilance Ukrajiny je za první polovinu roku 2014 v deficitu, a to celkem 4,2 miliardy dolarů. Jen pro pořádek připomeňme, že před Majdanem za stejné období v roce 2013 měla Ukrajina přebytek 2,181 mil. dolarů. V NBU měli v červenci 2013 devizové rezervy 17,1 miliardy dolarů. To stačilo na finanční pokrytí pro odložené dovozy na 2,5 měsíce. Tyto nahospodařené peníze jsou pryč. Ukradli je oligarchové skrze řízené bankroty svých privátních bank, které stejně jako v Česku nakonec sanoval stát. Zbytek ušetřených financí se investoval do zabíjení vlastních občanů.

Dne 18. července šéf mise MMF na Ukrajině Nikolay Georgiev řekl, že druhá tranše MMF ve výši 1,4 mld. USD může přijít na Ukrajinu již do září 2014. Dne 30. dubna Výkonná rada MMF schválila program pomoci pro Ukrajinu, který zajišťuje přidělování úvěrů ve výši 17,01 mld. USD v příštích dvou letech. V květnu získala Ukrajina první tranše úvěru MMF ve výši 3,19 mld. dolarů. Tolik fakta o infuzi z MMF .

Politika vůči EU

Připomeňme, že 27. června 2014 Ukrajina podepsala ekonomickou část dohody o přidružení s EU. Politická část této dohody byla podepsaná už v březnu. Ratifikace dohody je na parlamentu, ale ten je nyní zablokován politickou krizí, viz analýzy první části. Jako každá dohoda o přidružení mezi EU a kandidátskou zemí by měla být ratifikována všemi 28 členskými státy EU a toto platí i pro Kyjev. Smlouva stanoví vytvoření zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU, obsahuje i zrušení nebo snížení dovozních cel.

Společenství nezávislých států (SNS) reagovalo na rozhodnutí Ukrajiny po svém. Nekontrolovaný příliv zboží z EU by zničil nevyspělou ekonomiku zemí bývalého Sojuzu stejně, jako se to stalo u nás za Klause a jako se to nestalo v Číně. Ta své hospodářství zablokovala a rozvíjela v souladu se svými interními možnostmi. Za deset let bude tato země nejmocnější průmyslovou velmocí a již nyní odsunuje USA na druhé místo. Kam přišel český průmysl, to si každý může zhodnotit sám. Státy SNS pochopily směřování Ukrajiny tak, že ničí fungování jejich ekonomické zóny a proto přijmou ochranná opatření v plném souladu s pravidly WTO. Stejně to například dělají USA nebo EU při sporech o dumpingový dovoz z Číny, např. oceli nebo solárních panelů. Prezident Ukrajinského analytického centra Alexander Ochrimenko k těmto pravidlům řekl následující.

Alexander Ochrimenko napsal(a):
Dodržování pravidel WTO je velmi prostorný rámec. V loňském roce to byly speciální kontroly na celní a sanitární omezení. Všechno se opakovalo. K dispozici jsou stížnosti na kvalitu a zákazy založené na kvalitě. Nakonec, mohou vytvořit val celních překážek v rámci Světové obchodní organizace, který bude tzv. dočasný, ale tato jeho "dočasnost" může trvat několik let. Proto je nutné se připravit na vážné snížení vývozu do Ruska. Z politických důvodů klesl export z Ruska o 30 % ve srovnání s rokem 2013, ale konečný pokles může být od 50 až do 70 %.


Grafy spojené s exportem jsme publikovali v článku Volba Ukrajinců: Umřít hlady nebo na bojišti . Ukrajinské strojírenství bude také těžce postiženo, protože to fungovalo téměř výhradně na ruském trhu. A se ztrátou se dokonce vyvážejí i potraviny, protože u většiny z nich šel export také do Ruska. Na obnovu a přesměrování exportu na evropský trh bude Ukrajina potřebovat podle Alexandra Ochrimenka nejméně 5-7 let.

Pokud dojde na nejhorší scénář s exportem zboží do Ruska, to by byl pokles až o 70 %. Pak propad obchodní bilance bude mít za následek naprostý rozval státních financí. Tisk nekrytých peněz a další inflace situaci jenom zhorší. Ministr financí Oleksandr Šlapak řekl, že peníze stačí na vojenské výdaje jen do 1. srpna. Ministerstvo financí plánuje zavést válečnou daň ve výši 1,5 % z platu na financování tzv. "protiteroristických operací". Uvedl to náměstek ministra financí Ukrajiny Volodymyr Matvijčuk na briefingu.

Volodymyr Matvijčuk napsal(a):
Dohodli jsme se s poslanci na proveditelnosti zřízení zvláštní daně, lze to nazvat válečnou daní ve výši 1,5 % z platu každého zaměstnance až do konce roku. Takže se můžeme dostat asi na 2,9 miliardy USD.


Připomeňme, že dne 24. července Ministerstvo financí řeklo, že je bez peněz. A na válku peníze stačí jen do 1. srpna. Dříve Šlapak také řekl, že pro financování "protiteroristických operací" na východě, země potřebuje asi 1,5 miliardy hřiven měsíčně.

Oleksandr Šlapak napsal(a):
V rezervním fondu je v tomto okamžiku jen 520 milionů a reálná potřeba je asi 1,5 miliardy na měsíc. Musíme hledat další zdroje.


To řekl 21. července během dohodovacího řízení mezi parlamentními frakcemi. Válka něco stojí a je třeba si na zabíjení vlastních občanů někde půjčit. O reálné potřeby lidí a regionů se už nestará vůbec nikdo, na to není čas.

Závěr

Zvýšení výdajů na armádu lze dosáhnou jen novou emisí hřivny. Tisk inflačních peněz bude dál prohlubovat hospodářskou depresi, ale to majdanovské válečníky neodradí. Parlament je paralyzován a vláda v demisi. Tyto předjednané zákony o privatizaci země a dalším zadlužování zatím zřejmě nikdo neschválí. Ale válka pojede tak i tak na dluh, tedy za dolary z MMF, USA a EU. Sbohem rozvojové projekty a transformace průmyslu na standardy EU. Shrňme ekonomické volby Ukrajiny:

  • Jednorázově se odsekla od ruského trhu, který zemi živil od vzniku nezávislého státu;
  • ze Západu bere půjčky na pokračování války, nikoliv na obnovu hospodářství;
  • tyto půjčky navíc okamžitě rozkrade, jak je na Ukrajině mezi všemi oligarchy dobrým zvykem;
  • EU bude muset (stejně jako to nyní udělá ekonomické společenství SNS) zablokovat laciné dovozy z Ukrajiny, tj. ocel a zemědělské výrobky;
  • tyto výrobky naopak bralo Rusko, s nímž je junta v Kyjevě ve válce a nastavila ekonomický kurz na blokádu dovozu a vývozu;
  • takže země skončí v krachu nejpozději na konci roku.


Závěr je jasný: EU, USA a MMF podporují půjčkami válečnou ekonomiku Ukrajiny a dobře ví, že tento kurz znamená totální zničení země. Už si to vyzkoušely na všech zemích východní Evropy. Ale tam byly silnější ekonomiky, ne tak jednostranná vazba na Rusko, a hlavně: tyto země nevedly válku proti vlastnímu obyvatelstvu. Za naše daně se tedy ničí cizí země, podporuje neofašismus a zločinný režim, který cíleně zabíjí vlastní obyvatele.

Další části zde
Konec pučistů v Kyjevě I. aneb Vláda janičářů
Konec pučistů v Kyjevě I. aneb Vláda janičářů
Konec pučistů v Kyjevě III. aneb Vláda teroru