Sociální demokraté v Evropském parlamentu chtějí změnit alespoň oddíl smlouvy s Kanadou (CETA) týkající se ochrany investorů. Jde o tak vážnou věc, že chtějí potopit EU-koalici. Vyhrožují evropským lidovcům v EU, že vytvoří koalici "červení-rudí-zelení" místo současné velké koalice. Samozřejmě představa jiného rozdělení lukrativních postů, než to současné, vzniklé na základě dohody mezi evropskými lidovci a socialisty, není konzervativcům nijak příjemná. K tomu viz článek na DWN.de .

Evropští konzervativci a Brusel už EU prodali, protože TTIP je v podstatě hotova a EK v Bruselu signalizovala, že nebude na připravených dohodách nic měnit. Ale socialistům jde o pasáž týkající se arbitráží, kdy by koncerny mohly žalovat evropské státy za ušlé zisky. Konzervativci a Brusel v zájmu zachování svých postů možná budou muset skousnout nějaké kosmetické úpravy smlouvy. Tristní ovšem je, že samotné jádro, tedy to, o co by tzv. „socialistům“ mělo jít, je ztráta 600 tisíc pracovních míst v Evropě a mzdový dumping, nyní dokonce z celého světa. A navíc to už jednou v EU zažili, viz případ zemí bývalého východního bloku. Jenže to není pro koupené socialisty dnes už žádné téma. Že mají konzervativci, jako je Othmar Karas , vedoucí lidovecké skupiny rakouských europoslanců plnou pusu falešné evropské solidarity, to nikoho nepřekvapí. Pravice už Evropu prodala dávno. Jde jí především o solidaritu s velkobankami na účet nás všech.

Hezký příklad dalo Rakousko. Kdo sledoval diskusní pořad Ingrid Turnerové k otázce vystoupení nebo setrvání Řecka v eurozóně, ten se nestačil divit doporučením blahobytného pana Karase. Jsme přece solidární, že není problém. Řekové si mají snížit minimální penze pod 380 euro, jen ať si podle Karase vezmou příklad z Poláků! No proč zrovna z Poláků? Proč ne z Bulharů nebo Rumunů, či Čechů, kteří dosahují 69 % výkonu rakouské ekonomiky, nikoliv však 69 % jejich penzí a platů!

Obce se prodat nechtějí

Celkem 250 obcí a měst se chce spojit v iniciativě proti TTIP s USA, CETA s Kanadou a TISA, týkající se liberalizace služeb. On si v podstatě nikdo nepřeje, aby naši lékaři byli nahrazováni lékaři z Bangladéše. Pokud mají kvalitní vzdělání a jsou dobří, tak je to v pořádku. Pokud ale přijdou jen proto, že jsou podstatně levnější, tak s tím problém máme. A to je součást těchto velkých smluv typu TISA, viz náš článek (Smlouva TISA: globální migrace pracovních sil bez práv a likvidace státu ). Smlouvy mezi EU, USA a Kanadou nechtějí akceptovat ani některá města a obce v Rakousku. Uvědomují si totiž důsledky těchto smluv pro demokratické rozhodování na úrovni samosprávy. Jejich protestní výzvu najdete zde . Jsou zde uvedeny oblasti, které budou těmito smlouvami těžce postiženy.

  • Tyto smlouvy budou mít masivní vliv na svobodu komunální organizace služeb (voda, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, odpadové hospodářství atd..)

  • Smlouvy určují, které druhy služeb budou podléhat vypisování veřejných zakázek přístupných koncernům ze zámoří v rámci globalizace. Tak prý bude zajištěna maximální konkurenceschopnost.

  • Pravidla ochrany investic a rozhodování sporů mimo národní legislativu povede k tomu, že svoboda rozhodování obcí bude ochromena strachem z arbitráží nadnárodních firem.

TTIP, CETA a TISA považují obce a města za totální výprodej hodnot

Tyto smlouvy představují zásadní útok na právo na samosprávu. Jen si vzpomeňme na propagandu před vstupem do EU o subsidiaritě! Výsledkem je nadvláda korporací a velkobank v celé EU. V podstatě je právo na samosprávu zakotveno v evropském právním systému. A také bylo klíčovým tématem původního projektu EU. Všechny smlouvy o zónách volného obchodu a služeb mezi USA a Kanadou a Evropskou unií však zasahují mnohonásobně do práv místních samospráv.

Veřejné služby by neměly být předmětem výprodeje. Mají přispívat k občanské sounáležitosti a mají být prospěšné a dostupné všem. Ať už jde o zásobování vodou, odpadové hospodářství, zdravotnictví, vzdělání, bytovou výstavbu či kulturu. Vše, co nebude explicitně vyňato, bude podřízeno plné liberalizaci. Obce a města nebudou moci skutečně rozhodovat o svých záležitostech a komunální politika nebude moci již vůbec reagovat na tlak obyvatel a připomínkování zdola. Korporátně ovládaná EU je dnes na tom úplně stejně, a na své občany více méně kašle. Podívejte se na naši analýzu velkých celoevropských petic a iniciativ (Občané v EU prohrávají, viz rok 2014 ).

Co je jednou zprivatizováno, to se vrátí státu jen válkou nebo revolucí

Známe to z Česka. Větší pitomce aby pohledal. Zkorumpovaní a/nebo hloupí komunální politikové z 90. let se nechali nachytat na sliby o efektivnosti hospodaření s vodou a předali naši vodu do rukou cizích koncernů. Psali jsme o tom několik článků, viz například poslední v řadě (Pravda o vodě ). Všechny tyto ekonomické zločince by bylo potřeba jmenovat a požadovat jejich potrestání. A to jsme neměli o nějaké smlouvě CETA, TTIP nebo TISA ani páru.

Co je to za smlouvy, nedají-li se vypovědět? To není smlouva, to je diktatura, namířená proti demokracii a národům. S ekonomizací služeb to nemá nic společného. U mezinárodních smluv jde o celé státy a o národní majetek celých staletí. Co pohltí záludné bažiny TTIP, CETA a TISA, to už nikdy nedostaneme zpátky.

Čeští komunální politici by se měli chytit za nos a přidat se k rakouským obcím a městům. Právě proto, že mají zkušenosti z překotné privatizace z 90. let, mohou jim ukázat, kam tato cesta do pekel vede. Divoká privatizace čehokoliv dnes obce a města připravila o možnost čerpání dotací na obnovu infrastruktury z prostředků fondů EU. Měli by tedy společně s rakouskými starosty začít bušit na brány europoslanců a vyhrožovat jim mobilizací odporu zezdola proti těm, kteří chtějí pro smlouvy TTIP, CETA a TISA v europarlamentu hlasovat. A my zdola bychom měli začít okupovat naše vlastní radnice, které nic nedělají. Jenže u nás se o tom ani nemluví nahlas, na rozdíl od sousedního Rakouska. A o to přece jde korporátním médiím: aby se o ničem důležitém ani nevědělo, natož aby se o tom mluvilo.