Představte si člověka, který téměř není schopný pronést souvislý projev, nemá žádnou politickou vizi a nikdy nenapsal nic, co by stálo za řeč. Jeho projevy představují spíše komické skeče. Jeho angažmá v rámci půlroční zahraniční reprezentace EU skončilo naprostým debaklem. Hned po prvních iracionálních vystoupeních byl urychleně nahrazen profesionální evropskou diplomatkou, která po knížecím vystoupení ohromeným novinářům představila skutečné stanovisko Evropské unie. Zdravotní stav tohoto starého muže je tak chatrný, že není jisté, zda vůbec bude moci vykonávat tuto klíčovou funkci. Podle soudu většiny českých voličů z města, mládeže a občanů s vyšším a středním vzděláním má být tento aristokratický Honza prezidentem České republiky.

Dalšího lidového Honzu oddaného bodrým kecům a becherovce pro změnu volil venkov a k tomu i komunisté. Ten rozhodně má všech pět pohromadě a nechal se platit ruským kapitálem, aby se stal českým prezidentem. Oposmluvní politikou prováděnou ruku v ruce s vlastním politickým protivníkem zničil nejprve jádro tradiční sociální demokracie ve vlastní straně a pak oposmluvně zničil s Klausem i právní systém státu.

Kdo se chce účastnit souboje těchto dvou Honzů ve druhém kole, ten může. Naším úkolem je ukázat v několika klíčových bodech debakl prezidentských voleb z hlediska občanských kandidátů.

  • V minulém článku psaném před prezidentskou volbou jsem psal o narcismu českých intelektuálních elit , které žijí odtržené od reality a ve vlastním skleníku. Nyní se jasně ukázalo, že nemáme ani minimální vliv na utváření veřejného mínění v této zemi. Ani jeden ze slušných občanských kandidátů, které jsme mediálně podporovali, se nedostal do druhého kola a všichni výrazně prohráli.

  • Zato mainstreamová média slaví první velké vítězství. Technicky správně postavila médium zvané "Karel Schwarzenberg" jako promítací plátno infantilních politických tužeb celého národa. A občané se pilně činili, takže výsledkem bylo úspěšné zrození mediálního simulákra. Jean Baudrillard nazývá termínem "simulacrum" virtuálně vytvořený symbolický svět, který se zcela odloučil od reality a spravují jej ti, kteří kontrolují matrixovou tvář světa podle svých momentálních zájmů. Podívejte se na jeden starší blog, kde podobným způsobem existuje v českých médiích simulákrum zvané „Afghánistán“ .

  • Fakticky indisponovaný starý šlechtic se stal v symbolickém řádu pro Čechy a Moravany mytickým králem Ječmínkem. Občané kolektivně projektovali svou politickou nemohoucnost do nemohoucího člověka a nadto bez vlastního politického názoru.

  • Iracionální česká politika dostala dalšího reprezentanta, který může blábolit, co chce. Jeho nominace ukazuje, že se u nás už nemusí artikulovat žádný skutečný problém. A to je základní zrada médií: Jak to, že něco takového dopustila? To neměla na knížete opravdu žádné racionální otázky? A proč je nepoložila?

  • Zásadní debakl utrpěla narcistická levice. V zemi má jasnou a téměř ústavní většinu a přitom její slušný kandidát Jiří Dienstbier zcela propadl. Jeho nezvolení si přála zkorumpovaná část jeho vlastní strany. Ta podporovala svého bývalého vůdce Zemana, který jí oposmlouvou s Klausem pomohl k miliardám a k trvalému mafiánskému vlivu. Tato křivácká část partaje nyní bude místopředsedovi Dienstbierovi trvale okopávat kotníky a bude naznačovat, že poražený kandidát by měl konečně odejít na smetiště politických dějin. Už i tak nadělal dost škody tím, že kritizoval pražské a krajské socdemácké kmotry, čili Zemanovy politické koně.

  • Nešťastnému a poníženému Dienstbierovi nezbývá lidsky nic jiného, než odejít ze sociální demokracie, aby si udržel dosavadní čistý štít. Tuto partaj navíc beztak zničí schopný a pilný demagog Miloš Zeman, nový mocný muž státu, jehož budoucnost svírá v mocenských tlapách ruský medvěd. Klaus může být spokojen: jeho a ruský kůň se dostali do druhého kola a mají velkou šanci.

  • Další debakl utrpěli čeští komunisté tím, že odmítli v prvním kole vyslovit veřejnou podporu Dienstbierovi, a tím tiše naznačili svému voličstvu, aby urnovalo Zemana. Komunisté prostě jen pokračují ve své obojetné a křivácké politice, kterou provozují od února 1948 a pilně v ní pokračují i po listopadu 89. Viz jejich podraz na vlastních voličích při zvolení Václava Klause. Komunisté svou antivolbou Zemana dokázali, že nepatří k pokrokové české levici.

  • Jenže milí soudruzi nějak zapomněli, že Moskva už dávno není, co bývala. Pravicový a nacionalistický Medvěděv a Putin představují největšího nepřítele ruských komunistů, a tím i českých rudokožců. Putinova strana Jednotné Rusko ve volbách do ruské Dumy 2011 velmi pravděpodobně zfalšovala výsledky v neprospěch komunistů a rozehnala masové demonstrace požadující kontrolu voleb a sčítání hlasů.

  • Již nyní vítězný Zeman bude v případě zvolení prezidentem pokračovat v Klausově proruské politice. Tím zničí nejen slušnou část sociální demokracie, ale i proevropské křídlo českých komunistů. Ty první z politické zášti, ty druhé na příkaz Moskvy. Dobře jim tak, oběma. Za chyby se v politice platí; a ze velké chyby, a navíc opakované, se platí opravdu hodně.

  • Kalousek rozložil lidovce, Zeman sociální demokracii, Klaus svou vlastní ODS. Všichni tři demagogové neboli vůdci lidu pracují podle stejného scénáře. Kdo jim ho píše a proč? Jsou to jen jejich osobní ambice? Pokud ano, kdo je financuje a proč?

  • Hovořit o debaklu pravicových kandidátů kolem ODS nemá smysl, to učinil jejich byvší praotec Václav Klaus svým krokodýlím pláčem nad "strašlivou prohrou pro ODS ". Tento pán byl tak chytrý, že se od svých souvěrců už loni prozíravě odpojil. Klaus nemá rád slepou kolej dějin a neomylně šlape celý život s těmi, kdo mají reálnou moc. Viz článek Oslí serenáda Václava Klause (září 2012).

  • Jenže skutečným kandidátem pravice podle odvedené práce a ne podle mediálního nátěru je Kalousek a s ním pochopitelně i "jeho" kandidát Schwarzenberg. ODS prostě jen takticky ustoupila, protože její akcie se v současné době pohybují málem v záporných číslech. Jenže kam modrá straka nemůže, tam si nastrčí spřízněnou duši. Média před druhým kolem mocně zatočila kolovrátkem s písní "Karel na Hrad!". Simulákrum je na světě, a hlavně nesmí příliš mluvit.


K našim občanským vyhlídkám se mi nechce nyní psát, na to jsem prozatím příliš znechucený. Odkazuji na článek z března 2012, který se jmenuje O máslu a chlebu . Zeman tehdy objímal stromy na Vysočině a český tisk o něm ani neštěkl. Tehdy jsem psal o vzestupu dvou mediálních a oligarchických loutek. Analyzoval jsem tichého úředníka Fischera jako kandidáta londýnské City, která střeží peníze nakradené v české privatizaci. A pilného demagoga Zemana, kterého tlačí ruský medvěd. Fischer padl, aspoň v něčem měli voliči rozum. Ale nahradila jej jiná loutka a bylo by dobré vědět, kdo za ni tahá a proč. A Zeman pokračuje a má velkou šanci. Proto na závěr citujme z části loňského článku věnovaného ruskému Zemanovi-medvědovi. Jeho kliku jsem popsal před rokem následovně.

Takže proruskou kartu bude hrát:
- Zemanem zkorumpovaná část sociální demokracie v krajích a ve vedení;
- Klaus a jeho nacionálně-slavjanofilští pohrobci;
- tak zvané „národně socialistické křídlo v ODS“ (viz Schwarzenberg v rozhovoru pro ČT ), které nesnáší EU, protože to přestává být hloupé a odmítá platit jejich jachty na Malorce a vily na Floridě;
- čeští podnikatelé, kteří nemontují pro SRN a proto jako Babiš nemají kam vyvážet;
- bankovní skupiny, které zde vznikly s tichou nebo přímou účastí ruského kapitálu napojeného na bývalé estébáky a komunisty.
Tito lidé s pomocí Rusů seberou peníze na prezidentskou kampaň a jistě se budou snažit založit nebo kanibalizovat nějakou politickou stranu. To proto, že musí být okamžitě funkční, aby dostali hlasy. Každý bodrý Čech a Moravan chce přece zajeté tváře, na které je z prorežimní TV dávno zvyklý. A ty bude také volit.

Prohráli jsme další bitvu o demokratický stát a pomalu prohráváme celou válku. Viz článek Blanické vojsko dnes psaný na svatého Václava vloni. Média již dávno napojená na oligarchie a na prohnilé partaje se nyní úspěšně napojila na pupeční šňůru lidových iluzí a zbožných přání. Princip reality a věcnosti naprosto zmizel: nejprve z médií a nyní i z obecného myšlení. Chybí už jen ten Hamelnský krysař , mediální píšťalku a iluzemi obluzený lid už máme. Zkrátka, udělali jsme v politice další rozhodný krok směrem k dramatickým zítřkům.