Na transatlantickou smlouvu o volném obchodu mezi USA a EU (Transatlantic Trade and Investment Partnership, TTIP) se lze dívat z mnoha stran. Pozitivní pohled zdůrazní fakt vzatý z evropské zkušenosti: kde se obchoduje, tam se neválčí, protože smluvní strany jsou na sobě životně závislé. Objektivně je USA hlavním protektorem západní Evropy a její bezpečnosti. Tradice vzájemných dohod je dlouhá a jednání o těsnější ekonomické spolupráci se táhnou už jedno desetiletí. Historii jednání kolem Transatlantické dohody máte zde.


Brusel zdůrazňuje ekonomickou výhodu smlouvy pro EU. Nejasným způsobem vyčíslila EK zisk na kulatých 100 miliard EU ročně pro evropské země. Karel De Gucht, evropský komisař pro obchod, se nemůže nabažit faktu, že si zajistíme ekonomický růst, aniž by nás to stálo jediné euro. Nekupte to, když je to tak laciné.

Na druhé straně stojí stále větší řada otazníků, které začínají postupně přicházet ze všech stran. Shrňme je do několika bloků.

1. Krach jednání WTO

Postupně ztroskotala jednání v rámci mezinárodních dohod WTO v rámci tzv. kola jednání v Doha, které byly vedené mezi státy. USA tam nezískaly žádnou velkou výhodu a jednání poslaly k ledu. Mnohem větší zisk mají z bilaterálních dohod mezi jednotlivými státy. V nedávném článku Latinská Amerika odmítá novou formu vydírání jsme ukázali, jak tato forma jednání ničí některé státy Latinské Ameriky. Bilaterální smlouva USA-EU tedy do jisté míry obchází jednání WTO a představuje nebezpečný precedens. A rozbitá a nerozhodná EU se silným demokratickým deficitem rozhodně netahá za silnější konec provazu.

2. Tajnosti kolem jednání

Dnes je více méně jasné, že smlouvu píší lobbisté velkých mezinárodních společností, které sedí na obou březích Atlantiku. Státy zasahují do jednání jen tehdy, když zjistí, že jejich vitální zájmy jsou nějak ohroženy. Například Francie si vymínila kulturní výjimku, protože americký mediální a komerční brak by je zničil. Zhloupl by obyvatele natolik, že by už ani kvalitnější kulturu nechtěli. Německo zablokovalo dovoz nejhorších sort americké GMO, protože by padla vláda pod tlakem Zelených a znepokojených důchodců, kteří chtějí (na rozdíl od Čechů) žít zdravě a dlouho. Málokdo se chce nechat dobrovolně zabít. Každý stát tedy sleduje neveřejná, až utajená jednání, a zasahuje do nich jen v okamžiku, kde mu jde politicky o krk. Zbytek nevýhod nikdo nekomentuje a zájem občanů nikoho nezajímá. Jde o přežití národních vlád, zájmy Evropy občanů fakticky nehájí nikdo.

3. Ekonomické otazníky

Transatlantický jednotný trh ovládaný několika multinacionálami vyvolá několik negativních procesů. Za prvé, zavede nebývalou uniformitu v průmyslové a potravinářské výrobě. Pokud jste četli naše nedávné články o potravinách a řetězcích, pak je jasné, kdo v tomto boji zahyne jako první na žaludeční vředy a na rakovinu. Za druhé, umožní divokou akvizici a fúzi firem, na níž jako obvykle krátkodobě vydělají akcionáři a banky, a dlouhodobě prodělají všichni ostatní. Pokud vás zajímá, jak se takové obchody dělají, podívejte se na činnost firmy Bain Kapital neúspěšného kandidáta Mitta Romneyho.


Ze šotu Roberta Reicha zjistíte, že kromě Romneyho a jeho akcionářů na tom prodělávají úplně všichni. A navíc skrytě platí ze svých daní vzniklé škody. Za třetí, tento trh může systematicky ničit vybrané lokální oblasti výroby a zemědělství. Dokonce ani jednotlivé státy nebudou mít dostatečnou moc, aby se proti němu mohly bránit. Na ochranu tzv. "svobodného trhu" multinacionály jistě přidají do smlouvy milión právních kliček. Lobbisté v USA nic jiného léta nedělají, než že píší podobné bilaterální dohody.

4. Rozvrat veřejno-právních institucí

Sami vidíme, jak u nás pravo-leví zloději bez problémů vytunelovali komunální majetek obcí, krajů a přidali si k tomu i další státní veřejnosprávní zdroje jako zdravotnictví, školství a důchodový systém. Tyto instituce jsou velmi křehké a velmi ohrožené, protože proti nim je nyní veden hlavní neoliberální útok. Jsou totiž poslední baštou ekonomické svobody a nezávislosti občanů. Jejich výhodou v dnešní krizi je lokální zakotvení a sítě vztahů vybudované po desetiletí společné práce a důvěry. Viz naše tematické číslo věnované lokální ekonomice a družstevnictví. Jenže tato výhoda se v případě TTIP smlouvy stává velkou nevýhodou. Multinacionály dostanou prostřednictvím dohod, které si samy vypracovaly, a na ně navázaného lobbingu, první historickou příležitost od 19. století, aby tento systém vzájemné pomoci občanů zničily. Garantuje ho nakonec stát a sféra zákonů, které budou postupně erodovat vinou bilaterálních dohod USA-EU.

5. Utéci z EU? To by byla pořádná blbost

Jistěže je možné jít cestou českých demagogů typu tatíčka Klause a skončit v české tunelářské a oligarchické balkanizaci, kterou nakonec ovládnou Rusové. Nebo je možné jít cestou západních zemí a aktivistů, kteří bojují přes instituci evropského referenda proti unifikačním výstřelkům Bruselu a proti Barrosovu komediantství. A nezapomeňme, že v mnohých věcech Brusel velmi efektivně hájí zájmy občanů: potrestání Googlu a dalších firem, snížený roaming, omezení vlivu zemědělské lobby, energetických monopolů atd. Žádný EU stát by to sám nedokázal.

Proto je nutné konečně dohlížet na Evropský parlament (EP) a mobilizovat jej k tomu, aby úředníky v Bruselu efektivně řídil a reálně kontroloval. Transatlantická smlouva nevoleným mandátem o ekonomické nadvládě nahrává oněm bankovním mechanismům, které jednou zničí EU. Viz článek ECB ukončila hru na demokracii a analytický článek Bankovní únos Evropy II.

Transatlantická smlouva pokračuje v tradici nekontrolované moci oligarchických elit nad Evropou. Ovšem EU má potřebné demokratické mechanismy, jak tomuto útoku čelit. Dokonce mnohem lepší, než některé národní státy, zejména Česko. Ale veřejnost spí, EP více méně také a referendum proti Transatlantické smlouvě se zatím ani nechystá. Připomínáme dvě velká evropská referenda, která podporujeme v našem listě.

  • Celoevropskou petici za Bezpodmínečný základní příjem (BZP) můžete podepsat zde.
  • Iniciativa proti privatizaci vody v Evropě (Right 2 Water), jejíž petici můžete podepsat zde.