V dánském hlavním městě Kodani dnes existuje třetí nejvýznamnější atrakce hned po Mořské víle a po zábavním parku Tivoli. Je jím svobodná komuna Christiania, která sama sebe prohlásila za "svobodné město" 26. září 1971.

 Plugin disabled

Plugin flash cannot be executed.


Leč ani v liberálním Dánsku není snadné žít svobodně na místech, kde v 70. letech byla bývalá kasárna a ruiny. Squateři zde vybudovali vlastní malé království tvořivosti a volné kultury, včetně volného kouření marihuany. Do oblasti se nastěhovali bohatí jupíci, umělci, svobodní a přemýšliví lidé. Místní zakázali v Christianii reklamy, zařídili si život po svém a vytvořili pestrou kulturu života, bydlení a kultivované zábavy. A v takové společnosti by chtěl žít každý.

Developeři rychle pochopili, že kdysi nezajímavé pozemky je nutno rychle kanibalizovat. Použili k tomu i tlak úřadů, kterým byla existence svobodné komunity libertaniánů trnem v oku. Rozhodnutím nejvyššího soudu z 18. února 2011 tragicky skončila velká právní bitva. Squateři dostali autonomii rozhodnutím soudu již v roce 1989. Jenže pak se do hry vložili lobbisté přes památkáře, kteří napadli v roce 2004 právní statut komunity a tuto bitvu nakonec vyhráli o pár let později. Citované rozhodnutí nejvyššího soudu z roku 2011 vrátilo tuto původně vojenskou základnu o 35 hektarech znovu státu a tak zmařilo naděje asi 850 Christiaňanů, kteří zde svobodně žijí již dvě generace. V době rozkvětu komunity zde žilo kolem 3.000 občanů.

Ale v Dánsku je demokracie, která je schopna odolat i nenasytným developerům. Stát nabídl zdejším obyvatelům, že jim pozemky prodá pod tržní cenu. I tak šlo pro obyvatele o kolosální sumu 76 miliónů dánských korun. Svobodná Christiania tedy požádala všechny svobodomyslné občany, aby jí pomohli zachránit ostrůvek svobody. Přes 50.000 dárců poskytlo po 100 korunách a tím vznikla možnost založit nadaci o 8 milionech korun pro nákup pozemků. Banky poskytly úvěr a Christiaňané byli schopni dodat státu k osudovému daty platby celých 51 miliónů a zbylých 25 miliónů se stalo předmětem dohody mezi komunitou a státem. Byla podepsána následující smlouva. Splátka 15 miliónů se splatí formou ročních splátek do 3 let a zbylých 10 miliónů bude komunitě odpuštěno formou dobrovolné práce na údržbě pozemků a historických budov, které by jinak musel udržovat stát.

Přejeme Christianii dlouhá léta života. Ať žije ostrůvek svobody a občanské iniciativy! Dánsko ukázalo, že jeho demokracie je pro lidi, a nikoliv pro oligarchy.