Na e-republice se před rokem (10.09.2012) objevil podnětný článek nazvaný Bankovní únos Evropy . Autor-politolog v článku zcela správně upozorňoval na nebezpečí centralismu, až finanční diktatury ze strany evropských bankovních institucí. Následující článek Projekt nové res publica pro Evropu (17.09.2012) ukázal klíčové destruktivní trendy i pozitivní odpověď. Je škoda, že oba články zapadly v českých žabomyších mediálních sporech. Z pohledu ekonomky dnes musím říci, že čas dal oběma politickým analýzám za pravdu. Proto ta dvojka v názvu pokračujícím v ekonomické, a nejen politické analýze bankovního únosu Evropy. Klíčové články k bankovnímu únosu Evropy najdete zejména pod heslem "záchrana bank " a "bankovní socialismus ".

1. Kdo unáší koho?

V nedávném článku jsme psali, že se možná Evropský parlament probouzí ze zimního spánku a bude chtít, aby bankéři z Evropské centrální banky skládali své účty k demokratické kontrole. To se asi nestane, viz článek ECB ukončila hru na demokracii . Tím se únos vkladů od drobných střadatelů může provést i reálně, na základě tzv. bail-in systému záchrany bank (EU umožní vyvlastňování střadatelů v zájmu záchrany bank ). Centrální bankovnictví se stalo nástrojem finanční despocie nad celými státy. Od počátku krize 2008 jsme svědky, že veškerá proklamovaná opatření k oživení ekonomik selhala. Všechny moudré ekonomické poučky ohledně centrálního bankovnictví jsou dnes k ničemu:

  • úkolem centrální banky je péče o cenovou stabilitu;
  • měnová politika by měla působit anticyklicky;
  • množství peněz v oběhu se musí regulovat tak, aby stimulovala ekonomiku nebo naopak brzdila proti jejímu přehřátí.

Peníze dnes nejsou bankovky a mince, ale virtuální šrot typu "fiat money". Aby dál ničil planetu, musí se vést děsivé války jako v Sýrii, viz studii Fakta o Sýrii (IX.) aneb Bytí a nebytí dolaru . Spousta odborných publikací v zahraničí varuje, že je nezbytná reforma celého finančního systému. Jinak může dojít k tomu, že po krizi dluhové nastoupí základní krize důvěry v peníze. Asijští střadatelé nejsou hloupí a jistí se včas, viz redakční článek Planetární hrnce zlata se daly do pohybu . Stát totiž selhává ve své základní funkci garanta národní či evropské měny. Podobné krize vedly v historii téměř vždy k revoluci nebo k válce, viz naposledy Německo 30. let.

2. Jak je možné, že bankéři vládnou demokratickým státům?

Jak to, že se nic neděje a všichni se tváří, že vlak jede? Únos peněz střadatelů je možný proto, že zde hraje roli strach, a to ze dvou věcí.

  • Stát v současné době nemůže sám tisknout peníze v libovolném množství. Důvod je ten, že politici by tohoto práva jistě zneužili a nadměrnou emisí by způsobili růst inflace. Strach před nezodpovědnými a bezcharakterními politiky sledujícími čistý populismus s výhledovým horizontem maximálně jednoho roku je do jisté míry oprávněný.
  • Pokud by došlo k prvnímu bodu, postavení centrální banky by se oslabilo a neměla by vliv na množství peněz puštěných do oběhu.
  • Závěr je jasný. Ať si stát peníze raději půjčuje na privátních soukromých finančních trzích a zadlužuje hloupý lid, který si to nechá líbit, a to až do sedmého kolene. V tom spočívá jádro bankovního únosu Evropy a USA.

Strach z odpovědné politiky řízené demokraticky zespodu pochopitelně šíří ti, kteří by neradi přišli o své privilegium půjčovat a zadlužovat celé státy. Mají své lidi nejen v politice, v bankovnictví, ale i na vysokých školách. A tak se občas stává, že absolventi vysokých škol jsou v šoku, když zjistí, že většinu peněz vytváří soukromé komerční banky prostřednictvím úvěru jako „fiat měnu“ a stačí jim k tomu pouze 2 % z vkladu klientů za plného požehnání centrální banky.

3. Diův únos Európy skončil znásilněním

Dnešní emise virtuálního šrotu přesahuje všechnu fantazii. Tzv. „nezávislé centrální banky“ umožnily vytištění takového množství fiat peněz a kryly takové podvody, že nad tím člověku zůstává rozum stát. Státní banka československá za komunistického režimu byla proti nim seriózní instituce a poctivá jako lilie, a navíc i efektivní. Pochopitelně jen do doby, než ji ovládli naši noví budovatelé kapitalismu. Pak se teprve rozjel skutečný bankovní socialismus, který nás ovšem stál všechny před 500 miliard. Ale to už byla jiná historie popsaná v loňském tematickém čísle Ekonomika cestou ke dnu (2012-37). Kdo si chce dnes hrát na chytrého, měl by se na podívat na to, jak Kalousek tehdy pilně závodil ke dnu a jaký byl ve skutečnosti celkový státní dluh za dvacet let privatizace a zlodějen. Jenže o této kapitole české ekonomiky se dnes neučí, natož o důsledcích kvantitativního uvolňování ekonomicky ničím nekrytých peněz. Rekapitulujme základní kroky únosu.

  • Problém začal v momentu, kdy bylo přijato v řadě zemí euro překotně a často prostřednictvím podvodů (Řecko, Itálie, částečně Španělsko a Portugalsko).
  • Tím se státy různých hospodářských úrovní zatáhly do společné dluhové krize.
  • Pak byla pod záminkou tzv. "záchrany bank" vytvořena bankovní unie, která přes mechanismus ESM, bail-in atd. provádí onen bankovní únos Evropy.
  • Nyní si vítězní bankéři ochočili vyplašené politiky v EU a začali akceleraci sjednocení v dluhu a otroctví. Čili jde o vytvoření politické unie nedemokratickou cestou přes bankovní unii.
  • Pokud takto zničená Evropa bude vyjednávat s USA o vzniku transatlantické unie, pak nedojde ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, nýbrž s planetárnímu monopolu emisních bank nad ekonomikou.

Dnešní situace se zcela vymkla z rukou suveréna, státu, který měl být demokratický. Moc centrálních bank se stala pro lidstvo nebezpečím. Centrální banky, dnes však především FED a ECB, byly zneužity pro politické cíle a staly se samy politickými aktéry. V Německu proto mnoho odborníků volá po reformě finančního systému. Jak plní svou úlohu dnešní centrální banky, se dozvíte například z následující přednášky profesora Hubera.


Prof. Huber, Werner a další zastupují ekonomy z opoziční platformy myšlení, která prosazuje peníze jako veřejný statek a plnohodnotné peníze formou tzv. Vollgeld . Přednáška se konala při příležitosti výroční konference organizace Monetative.de , usilující o reformu a modernizaci finančního systému. Ve světě (USA, Jižní Amerika, hispánské země...) ekonomové nespí, ale přemýšlejí a komunikují s veřejností.

4. Únos a znásilnění už běží, ale pan Novák o tom neví

K čemu ještě volby po vytvoření bankovní unie, když státy nemohou rozhodovat o své ekonomice a financích? Včera večer byla v hlavních zprávách ORF s velkou slávou uveřejněna informace o krocích Evropské komise, která nařídí zrušení roamingu u telefonních operátorů. Takže telefonování z dovolené se vám už neprodraží. Tatíka s flaškou piva u televize asi potěšili. Chléb a hry, to je starý antický Řím. O hlasování v Evropském parlamentu, které předznamenává ztrátu státní suverenity zemí eurozóny a nájezd loupeživých rytířů za bílého dne, nepadlo v našem tisku ani slovo.

Kdo ovládá peníze, ovládá všechno. „Levičáci i pravičáci nás prodali“, sděluje z posledního billboardu vůdce rakouských Svobodných Hans Christian Strache. Přičteme-li k tomu hnutí i protestní partaj Stronach Team, pak podle předvolebních výzkumů už 27 % Rakušanů pochopilo, jaká hra se tu hraje. A tito voliči už nebudou volit strany velké koalice, tedy VPÖ a SPÖ. V případě bank je totiž pravice i levice až dojemně nakloněná k tomu, aby jednala podle zájmu megabank ovládajících euro a tím i naše vklady. Podobný odpor k euru začíná pomalu ovládat Německo.

Závěr? Pokud se jednotná měna stane nástrojem zotročení svobodných občanů, je třeba dělat další sjednocování Evropy bez něj. Čeští socialisté, křesťanští demokraté, TOP 09, Zelení a některé další menší strany dělají, jako by se nás vůbec netýkalo to, co se děje v Bruselu a ve Frankfurtu. Jak řekl někdy před rokem prezident EU van Rompuy, národní parlamenty jsou pro jeho pojetí tzv. „evropské demokracie“ vcelku zbytečné. Bankovní unii opravdu nevadí, když se národní ekonomiky a bankovní suverenita rozpustí v EU jako ta odéesácká "kostka cukru“. Z mnou kritizovaného posluhování bankám a ničení země pod taktovkou ODS je jasné, že rozhodně nejsem volička ODS. To jen tak pro doplnění k modrým strakám. Levice zase nemyslí a poslušně papouškuje ideologická hesla o sjednocování Evropy, aniž by si položila základní otázku: Cui bono? Ale i o tom jsem už psala, viz článek (Bída pravice, slepota levice a německých Zelených ). Když jde ale o svobodu, měly by jít žabomyší války stranou. Pokud to nedokážeme a nesjednotíme se, další volby už do budoucna potřebovat nebudeme. Demokracie dostala kapitulací Evropského parlamentu před zpupnými bankéři ECB a MMF pořádně na frak.

Zdroje: Vollgeld.de, Deutsche Wirtschaftsnachrichten.de

Související články, mimo uvedené zdroje:
Jak politici naletěli a komu slouží ESM
Hrubá chyba MMF ničí řeckou ekonomiku
Brusel proti Berlínu: EU chce mít přístup kde vkladům německých střadatelů