I v našich médiích se už objevily články o konferenci WCIT-12, tedy World Conference on International Telecommunications 2012, která zasedá od 3. do 14. prosince v Dubaji. Přehledný český článek k významu konference najdete třeba zde. Fakticky jde o jednání na úrovni ITU, tj. Mezinárodní organizaci pro telekomunikace (International Telegraph Union, založena 1865). Tato organizace pod záštitou OSN bude v rámci běžného zasedání projednávat úpravu mezinárodní smlouvy o telekomunikacích z roku 1988, kdy byl internet úplně v plenkách. Draft IUT pro Dubaj najdete zde. Spor se v zásadě vede o dvojí podobu cenzury internetu.

1. Země požadující otevřenou síť a cenzuru v rámci svých vlastních zemí
Sem patří bez výjimky všechny velké firmy (Wokna, Google, Facebook, EU, USA, Kanada atd.). Tyto země a společnosti chtějí ponechat web v jeho dosavadní podobě, kdy ani jeden stát nemá vliv na interní správu a na klíčovou činnost sítě. Internet se skládá zhruba se 40,000 sítí propojených 425 000 globálními cestami spojující asi 2 miliardy lidí. Fakticky je spravují tři nevládní organizace: inženýři a developeři z neziskovky zvané Internet Society, která v sobě spojuje tzv. Internet Engineering Task Force (zajišťuje globální standardy) a dále dvou vývojových organizací zvaných Internet Architecture Board and Internet Research Task Force. Další klíčovou nevládkou je tzv. Icann, který přiděluje doménová jména a adresy, protože každé IP musí být jedinečné.

Je dobrým znamením, že demokratické státy a společnosti, které jinak vyznávají nezřízený neoliberalismus, se kolektivně postavily za tyto nevládní a neziskové organizace. Neziskovky zpravují internet odpovědně a v planetárním zájmu.

2. Země požadující kontrolovanou síť a cenzuru v rámci OSN
Mnohé země nemají prostředky k interní cenzuře a bojí se teroru, průmyslových a nyní i státních virů (viz naše články o Stuxnetu), hackingu, dětské pornografie či vývozu problematických hodnot a kultury. Primitivní propaganda první skupiny je považuje za autoritativní režimy, ale ve skutečnosti je to jako obvykle o něco složitější. Například tyto země požadují, aby zisk amerických gigantů jako Google a další byl spravedlivěji rozdělen i mezi země, které přispívají k jeho bohatství, a nic z něj nemají. A také se netřeba divit mnohým zemím, že nechtějí špionážní viry produkované USA a Izraelem. Takže je třeba rozlišovat zájmy mimo demagogii. Lze souhlasit s ovlivňováním veřejného mínění ve prospěch první skupiny (k níž patříme i my z e-republiky). Ale druhá věc je přerozdělení zisku, který jde do kapes nesmírně úzké skupiny společností, které se tak jako tak podřizují velmocenským zájmům USA nebo Číny. Viz například cenzuru čínského Googlu, kterou zde tato "nice" společnost svobodně provozuje, aby mohla na čínský trh.

Reálná pozice těchto zemí není zanedbatelná, jedná se o zasedání organizace OSN. Hlasování v ITU je většinové a klidně může dojít k tomu, že vznikne dvojí mezinárodní standard pro globální síť, a tím i dvojí systém pravidel a přístupu.