Poslední článek k situaci v Sýrii se zabýval hlavně Islámským státem (Absurdní politika Západu ohledně teroristů ISIL). Začněme proto situací na frontě v Sýrii. Západ je spokojenější, protože vojenská a finanční podpora ISIL v Sýrii (a jeho "vítězné" bombardování v Iráku) způsobila SAA vážné problémy. ISIL má jednak americké zbraně z Iráku, a jednak má takový přísun peněz, že bez problémů si na svou stranu přeplatil většinu žoldnéřů z tzv. "umírněných frakcí", které Západ oficiálně podporuje v Sýrii. Je skutečně podivuhodné, kam může Západ ve své morální dekadenci dojít. Už se mezi tzv. "umírněné uřezávače hlav" dostala i al-Kájda a al-Nusra. Válka běží bez přerušení od roku 2011 a byla avizována už od druhého napadení Iráku (2003). Klíčový protiasadovský spinnining poskytlo lhaní prominentních TV novinářů jako Richard Engels z NBC, viz naše krátké zprávy zde. Po čtyřech letech se válka dostala do fáze, kdy ani jedna strana nemá sílu na rozhodující zvrat. Civilní obyvatelstvo trpí mimo otřesné dělostřelecké a raketové útoky teroristů také bombardováním Asada i Západu, kdy jsou z letadel a vrtulníků zasaženy i nemocnice a školy.

Ztráta Idlibu, stagnace u Aleppa

Nápor povstalců, kteří dostali skrze ISIL jednotné vedení hlavně katarských a saúdských teroristů, na sebe nedal dlouho čekat. K tomu připočtěme přímou logistickou a vojenskou podporu islámských teroristů a žoldnéřů od Turecka v příhraničním pásmu, a rovněž od Izraele v pásmu u Golan. Podívejte se na dvě mapy, které ukazují vítězný postup povstalců na jimi kontrolovaných územích napojených na ISIL v Iráku a na pomoc Turecka. První mapa je z 25. 3. 2015 od známého blogera sledujícího už 3 roky situaci na frontě.



Tato "nudle" držená SAA byla neudržitelná, což rychle ukázal další vývoj na frontě. Povstalci v následujících dvou týdnech pod vedením ISILu prorazili slabou část obrany a dobyli město Idlib. Druhá mapa je od povstalců a ukazuje místa současných bojů. Po dobytí Idlibu došlo k rozdělení jednotek SAA na dvě části, a ta druhá je prakticky v obklíčení.



Obklíčení není až tak vážné, Asadovy jednotky vydržely bojovat v podobné situaci i několik let, viz Aleppo. Nyní se Asadovci snaží dobýt město zpět a nasadili na to nejlepší jednotky. Ty postupují směrem k městu a dobyly první strategické body zajišťující kontrolu nad komunikacemi k Idlibu. Ale připomeňme, že v jiných klíčových místech země, jako např. Damašek, jsou povstalci zcela v obklíčení. Zde probíhá jen tzv. "začišťování" celých čtvrtí jako Zamalka, Jobar a další. Navíc postupují po dobytí Kobane kupředu i Kurdové, viz tato mapa.



Strategicky cenné je dobytí cementárny Lafarge, která kontroluje rozsáhlé území na jihozápad od Kobane. Postup Kurdů je pro SAA sice vítanou pomocí, ale ti chtějí vlastní stát a nehodlají se s Asadem dělit o dobytá území. Ale spojenectví ve zbrani může znamenat, že se obě strany dohodnou na nějakém urovnání, bez další války. Tu bude vítězná Sýrie, Írán a Hizballáh vést za osvobození nezákonně okupovaných Golan, to už je nyní jasné.

Jemen

Poslední článek o Jemenu se jmenoval Jemen, klasický scénář US-politiky. Mnohým připadá postup USA už úplně iracionální, po debaklu v Iráku, Sýrii, Libyi, Afghánistánu, a nyní podobné strategii v Jemenu a na Ukrajině. Američané rozbijí s pomocí teroristů, fašistů atd. a nastrčených politických loutek každou zemi, kterou potřebují pro své imperiální zájmy. Jemen není výjimkou, a to je zde předtím obyvatelstvo nenávidělo kvůli vraždám skrze drony i kvůli nezákonné "válce proti teroru". Útoky US-dronů nenávidí všichni obyvatelé velkých měst. O velkých demonstracích v Sanná proti této nezákonné okupační politice jsme již psali. Rozhodující zůstává postoj náčelníka jménem Sayyed Abdul-Malik Al-Houthi, který je šéfem povstaleckého hnutí Ansarullah. Tito šíité se vzbouřili proti klice Saúdů a US-loutkové vládě v Sanná. Klíčový faktor je postup povstaleckých jednotek na vojenská zařízení svržené vlády a na Aden, kde jsou hlavní ropné terminály. Jednotky zatím vykazují územní zisky, vždyť jsou to jejich kmenová území, viz toto video.

^Invalid YouTube URL provided


Otázka je, zda Saúdové zvolí masivní vojenskou invazi nebo ne. Nejsou Američané, aby si mohli bez ztráty mocenské prestiže dovolit svůj vlastní Vietnam, a to hned v sousední zemi. Bombardování jen zabíjí civily a rozptýleným jednotkám šíitských kmenů pomáhá, protože obyvatelstvo se většinově postavilo na jejich stranu. Klíčovou otázkou je, zda Saúdové uspějí u ostatních států s nárokem, že jejich boj je tzv. "bojem proti teroru". Ve skutečnosti jde o nové kolo války proti šíitům a o kontrolu strategického území ropovodů a plynovodů, což je každému jasné. Ale jiné země jako Pákistán nyní musí zvážit, zda se mají k tomuto "boji proti terorismu" připojit z vlastních zištných důvodů, nebo nikoliv.

Írán, první vojenský a diplomatický vítěz

Jedna věc je nyní jistá. Rusové dodali zastavenou dodávku raket S-300 Íránu, kterou pozdrželi od roku 2010 z vlastní dobré vůle, jako gesto podpory Západu v jeho jednáních o zastavení jaderného programu. Raketový komplex S-300 má čistě obranný charakter, takže se na něj embargo přímo nevztahovalo. Dohoda o jaderném kontrole byla s fanfárami podepsána. Ale každý ví, že minimálně kvůli USA tato dohoda nebude nikdy ratifikována ani dodržena. Američané a EU byli diplomaticky cíleně poníženi při jednáních v Lausanne odchodem Rusů a Číňanů. Aby nevypadali jako pitomci, byli donuceni podepsat ruský návrh starý 6 let. Lavrov je diplomatický génius a vyhrál toto důležité kolo nad USA tím, že odjel na nejmenší stát na světě, tj. na Vaunatu, aby ukázal, kdo je na světě jedničkou. Dohoda je sice k ničemu, ale Írán má nyní jisté, že jakýkoliv útok Izraele a USA běžnými konvenčními stíhačkami a raketami by byla jasná sebevražda. A celý Blízký vchod ví, že mapa vlivu se nyní zásadně změnila ve prospěch šíitské aliance.