Rozbor reality show VyVyvolení a podobných mediálních masakrů potvrdil lidskou schopnost být <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=201">prima duchovní</a> neb nemůžeme jinak. Lidský svět není dán ve stylu krávy a jiných božích hovádek, která se potřebují nažrat a lehnout. Obojí sice potřebujeme také, ale i v biologických potřebách existujeme coby symboličtí tvorové s inherentní schopností konstruovat "jiný" svět, jenž leží za světem zakoušeným. Například vytváříme universum mediálních nesmyslů, do něhož se prolamujeme koupí suvenýrů a jiných nepotřebných předmětů se symbolickým významem. Hrneček s portrétem Vladka zpřítomňuje něco, co se skrývá z podstaty věci mimo přímý smyslový dosah. Koupí hrnečku se dostáváme na samé hranice normality, protože jsme jednou nohou ve světě projekcí, přání, tužeb a smyslu života. Shrňme si znaky "jiného" světa, protože odkazuje na oblast autentické duchovní zkušenosti.
/n/n
1. Tento svět může být magický ve stylu předchozího vyprávění o chlapci jménem Azaro. Je dítětem duchů (<em>abiku</em>), má šamanské schopnosti, umí se pohybovat v zásvětí a hlavně se z něj umí vrátit zpět. Neumětelové, kteří tam zabloudí, skončí v definitivně v říši mrtvých. Zkušenost světa zprostředkovaná <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/filosofie/temata/mytus/mytus.html">mýtem</a> tvoří po tisíciletí základ spirituality u přírodních národů. Šamani komunikují s mrtvými, umí vidět po vzoru věštce Kalcháse z Homérova eposu <em>Ilias</em> kompletní celek všeho bytí v minulosti, přítomnosti i budoucnosti (<em>tá ónta</em>), což později rozvine řecká filosofie v pojmu "bytí" a "jsoucno". Cesta do zásvětí usiluje o vstup do říše, kde se zastavil čas, kde vládne pravá a silná realita ustavená bohy. Zde smrt panuje bez přerušení, protože v říši stínů není nikdo živý kromě šamana ponořeného do extáze a tudíž existujícího téměř mimo tělo. Všechny tyto vlastnosti ukazují na duchovní říši svého druhu, kam se moderní člověk snaží dostat pomocí halucinogenních drog. Pokud přitom zemře, ať už rychlým předávkováním nebo na pomalou otravu, tím jen potvrzuje, že nezodpovědné výlety do říše zásvětí končí smrtí.
/n/n
2. Další duchovní svět se profiluje vzhledem ke smrti, která nutí zaujmout pozici mimo normalitu věcí, peněz, moci, sexu, rodiny, bádání a jiných normálně prožívaných zkušeností. Každý z nás umře - a pak co? Vzhledem ke smrti je nutno hledat hlubokou strategii života, která se opře o naději. Tu produkuje pouze smysluplná existence. Najít a udržet naději vzhledem ke smrti už představuje eminentně duchovní úkol jednak pro filosofii (například pro Sokrata a pro pozdější stoiky) a jednak pro různá filosoficky pojatá náboženství, například buddhismus. Buď anuluji smrt tím, že se proti ní vyzbrojím patřičnou intelektuální naukou a asketickými cvičeními; nebo svůj nevyhnutelný konec osmyslním tím, že jej vpravím do celkového koloběhu životů, z něhož se musím vysvobodit skrze osvícení. V každém případě se hledá cesta, jak z tohoto života ven, nikoliv ve smyslu šamanského výletu do zásvětí (bod č. 1), ale systematickou prací na obnově smyslu života, který adepta věčnosti podrží i vůči přicházející smrti.
/n/n
3. Alternativní svět ducha nabízí západní věda. Nikdo z nás neviděl elektřinu, gravitaci, magnetickou sílu atd. Vidíme pouze následky toho, co je takto nazýváno. Světlo svítí, kámen padá, magnet přitahuje železo. Příčiny těchto jevů představují abstraktní koncepty západní vědy ("gravitace"), které my, chudáci ducha obluzení západní kulturou, považujeme za zcela přirozené. To není pravda, protože stále existuje i šamanské vidění světa, například u přírodních národů. Je mnohem přirozenější, protože je mnohem starší a tím i mnohem vyzkoušenější. Počítač bych přece mohl klidně ovládat i poté, co se pomodlím k jeho soukromému duchu a pak s ním začnu spolu-pracovat. Nemusím vůbec znát zákony určující interní architekturu počítače, vlastnosti procesoru, základní desky atd. Koneckonců, tato fakta normální zápaďák vůbec nezná, jen chlubivě předstírá, že je zná. Západní kultura objevila vědecké poznání světa; to jí umožnilo vytvořit vědění postavené na principu kauzálního poznání a na matematické abstrakci. Není náhoda, že první důsledná matematizace vesmíru se objevila v dialogu <em>Timaios</em>, který napsal filosof <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/filosofie/filosofove/platon.html">Platón</a> ve čtvrtém století před Kristem. Ten byl zároveň zakladatelem metafyziky, to jest nauky o filosofickém zásvětí ducha mimo smysly poznatelnou realitu. Produktem platónského učení o idejích je také moderní věda a technologie, tj. víra, že neexistuje nic mimo poznatelnou příčinnost. Ani matematizace není možná bez vzniku idejí, tj. idealizované představy, že existuje za tímto světem smyslových zkušeností i jiný, duchovní svět čísel, logické souvztažnosti a matematických symbolů. Do tohoto pravého světa vědy máme přístup pomocí logického a intelektuálního poznání. Šamanské výlety do zásvětí dostaly u Platóna a zejména u jeho žáka Aristotela intelektuální podobu. Ale Platón byl ještě zasvěcencem řeckých mystérií, takže na vlastní kůži zakusil výlety do říše mrtvých (viz bod č. 1). Duchovno moderní vědy tedy žije z mystické kontemplace nejstarších dob prováděné například v Eleusinských mystériích, jejichž svatyni spravovalo v době Platónově právě město Athény. K tomu více např. v mé knížce <em>Evropské cesty k vlastnímu Já</em>.
/n/n
4. Poslední formu duchovna známe tak důvěrně, že ji ani nepovažujeme za duchovní, ale za čistě "materiální" věc. Jde o platební karty a <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=193"> vládu abstrakce</a>. Lidi jsou schopni vraždit jiné a sebe sama pro peníze. Jinými slovy, absolutně chtějí příslušný čip nebo příslušný kousek papíru. Pokud bivakujete ve třech tisících metrech, je symbolická hodnota peněz nulová. A to jsme prosím alpské civilizaci, kde funguje mobil a létají záchranné vrtulníky. Stačí jít padesát metrů mimo vesnici či město; pokud zrovna nenarazíte na hospodu, můžete bankovky a cenné papíry nabízet třeba veverkám. Jejich faktická hodnota je taktéž nulová, protože se z nich nenajíte. Vznikem světové ekonomiky založené na drancování přírodního bohatství doma a v koloniích jsme vytvořili abstraktní svět kapitálu, jehož základní vlastnosti geniálně prozkoumal <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/filosofie/filosofove/marx.html">Karel Marx</a> ve stejnojmenném díle. Pohyb abstraktního činitele zvaného "peníze" konstruuje sociální, hodnotový a společenský systém zvaný "kapitalismus", do něhož jsme po sametovém vytunelování více či méně integrováni. Tím se od konce 19. století definitivně a celosvětově upevnila vláda abstrakce, a to v duchovním smyslu: jde o vládu moderního utilitarismu, materialismu, konzumní mentality, objektivního poznání světa atd. Ve skutečnosti se za těmi pojmenováními skrývá duchovní svět typický pro západního člověka, založený na zcela specifické schopnosti symbolizace: pod kouskem papíru či neviditelnými čipovými jednotkami si dovedu představit kupu jídla, politické moci, spotřebních statků, sexu, pomoci bližním, filosofické pojednání vydané v CDK atd. Tím jen dosvědčujeme západní abstraktnost čili schopnost vytvořit si svět platebních karet, internetových a jiných médií. Tento svět je částečně nezávislý na vnější realitě, neboť existuje díky naší schopnosti symbolizovat. Papírek není papírek, ale stokoruna. Proto má cár papíru zvaný "stovka" duchovní charakter. Domorodec z Amazonie by byl z našeho vidění reality absolutně šokovaný. Z jeho přírodního pohledu na svět, tudíž jinak symbolicky uspořádaného, bychom nepřežili v džungli ani týden. S těmi "papírky" bychom mohli pokrýt pouze velmi omezenou část toaletních potřeb. Z pohledu domorodce má duchovní charakter posvátná hora, strom nebo zvíře - což je podle mne mnohem duchovnější pojetí symbolizace než žádostivý pohled poslance upřený na bankovku.
/n/n
Z přehledu "normálního" duchovního světa vyplývá, že spiritualita je všude, kde je člověk se svou symbolickou schopností vidět v určitém reálném předmětu ("potištěný list papíru") i něco zásadně jiného (např. "smlouva"). Pak ale musíme hledat zcela specifickou mez, kde začíná dobrodružství spirituality ve vlastním slova smyslu. O tam zase až příště.
/n/n/n