Článek Ve Švýcarsku se chystá revoluční občanské referendum o měně upozornil na jednu důležitou věc. Švýcaři na rozdíl od samolibých a pasivních našinců pozorně sledují vývoj vlastní respubliky, pravidelně si definují věci veřejného zájmu a hlasují o nich v referendech na různých úrovních. Proto mají jako občané dostatečné znalosti o fungování ekonomiky. Dne 1. května 2014 možná nastartuje ve Švýcarsku nejdůležitější občanská iniciativa k referendu o přebudování systému emise peněz ze stávajícího frakčního systému „fiat money“, emitovaných komerčními bankami, na systém “Vollgeld“, tedy plně krytých peněz. Podobně jako organizace Monetative v Německu vzniklo ve Švýcarskou občanské sdružení Monetární modernizace (Momo). Toto sdružení tvrdí, že současný systém peněz tvořených na dluh odporuje ústavě. Peníze vytvořené digitálně přes počítače prostřednictvím dluhu nejsou skutečně platnou švýcarskou měnou. Hlavní stránky Vollgeld initiative máte zde. Co znamená tato iniciativa z hlediska občanské společnosti?

1. Jedno procento vládne skrze bídu a dluh

Celá roční série našich článků o ekonomice (viz tematické číslo Co vzal rok 2013 nebo konkrétně Rok 2013 aneb Světová bankovní politika a ožebračení obyvatel) ukazovaly, proč je pro jedno procento tolik žádoucí, aby se státy zadlužovaly a platily úrok. Dluhová obsluha požírá stále větší část hodnot, vyprodukovaných společností, to jsme již mnohokrát psali. Tempo hospodářského růstu nedovoluje platit bankám procenta úvěru. A ten se neřídí tím, zda ekonomika roste nebo ne. Stát má mocnou páku, daně. A tak stále více obírá své občany, zvyšuje DPH a jiné daně, likviduje veřejné a sociální služby. Jinak řečeno: systém mrtvých peněz parazituje na normálním systému "Vollgeld" čili na zdravých penězích, které slouží jako prostředek směny a investic.

2. Ostudná role centrální banky, i té české

Způsob, jak měnit živé peníze na mrtvé, se v poslední době stal součástí koordinované politiky centrálních bank jednotlivých států, celé EU a pochopitelně FEDu v USA, který s tzv. "kvantitativním uvolňováním" začal jako první. Lži centrálních bankéřů podporují znehodnocování peněz. Podle dat z Monetative.de vzrostl měnový agregát za posledních 15 let před krizí v Německu o 189%, nominální HDP o 51% a reálné HDP po zohlednění vlivu inflace o 23%. Jednalo se o evidentní nadměrnou emisi peněz, protože pouze 1/8 z tohoto objemu peněz sloužila potřebám reálné ekonomiky. A tak sedí například Deutsche Bank na derivátové bombě ve výši 700 miliard eur. DB je jedním z největších německých spekulantů.

Několikrát jsme uvedli, že nelze svěřit tisk měny zkorumpovaným politikům, kteří dnes slouží bankovnímu kapitálu buď přímo nebo nepřímo. Také nelze trvale žít na dluh, čili na deficit státního rozpočtu. Tím se jen posiluje moc mrtvých peněz. Nakonec lidé umírají doopravdy, jako v Řecku. Švýcaři mají požadavek na vyrovnaný státní rozpočet přímo v zákoně. Ale Švýcaři tvrdí, že z privilegia tisku peněz profitují jednoprocentní soukromníci a neprávem dostávají něco, co patří suverénu. A tím je lid. Proto lid chce, aby jeho "společná věc" (res publica), čili měna, dostala tu ochranu, kterou si právem zasluhuje. A digitální deriváty odkazující na nesmyslné dluhy nejsou hodnota, ale mrtvý šmejd.

3. Švýcarská cesta k živým penězům (Vollgeld)

Plnohodnotné peníze znamenají, že všechny peníze bude vytvářet centrální banka. Ovšem opravdu nezávislá centrální banka, která bude vedle soudů, vlády a parlamentu oním čtvrtým pilířem demokracie. Zlaté pravidlo říká, že objem úvěrů pouštěných do ekonomiky by nesměl přesahovat objem úspor v ekonomice (Maurice Allais, nositel Nobelovy ceny za ekonomii). Komerční banky by nadále umísťovaly úvěry do ekonomiky na základě peněz emitovaných centrální bankou. Pochopitelně výnos z emise peněz, tzv. seigniorage by šel ve prospěch centrální banky a státu. Peníze mají patřit lidu, a ne bankám. Lid ručí za národní měnu svou prací. To si myslí Švýcaři, a podle toho také jednají.

Iniciativa Vollgeld tvrdí, že komerční banky by se staly pouze zprostředkovateli umístění úvěrů do ekonomiky a přijímaly by volné peníze od střadatelů, které by ovšem již nemohly používat ke spekulacím v takové míře jako dnes přes fiat money. Tím by se vyloučila existence dnešních bublin, zbrzdil by se překotný tlak na konzum a ničení planety. Ostatně jde o plán, doporučený MMF autory prof. Kumhofem a českým ekonomem Jaromírem Benešem k řešení krize. Viz heslo Chicago plan revisited na Wikipedii. Samozřejmě, že Mezinárodní měnový fond ovládaný Američany nechal tento plán spadnout pod stůl.

Zkrátka, Švýcarsko se pustilo cestou, která má zachránit stát pro budoucí generace. Někomu by se to podařit mělo. Jinak nás čeká určitě globální krize, a možná i válka.