Účastníci upomínkové demonstrace podpořili Tibet v jeho současném boji za svobodu a nezávislost. Bylo jich málo, kolem stovky. To je smutné číslo pro demokratické Čechy, ale vítězné číslo pro politiku prezidenta Zemana a současné vlády. Před čínskou ambasádou v Praze se 10. března 2016 konala demonstrace za svobodný Tibet s jeho vlajkou. Je to upomínka na 10. březen roku 1959, kdy zemřelo na 87.000 Tibeťanů rukou komunistické vlády Číny. Účastníci upomínkové demonstrace podpořili Tibet v jeho současném boji za svobodu a nezávislost a ukázali především prezidentovi Zemanovi, že nesouhlasí s jeho komunistickými praktiky v rámci spolupráce s Čínou. Zeman souhlasil s politikou jedné Číny, uznává Tchaj-wan a Tibet jako součást Čínské lidové republiky, a samozřejmě schvaluje komunistický způsob vlády. Viz citace pana presidenta, který nahlas řekl to, co potichu provozuje politika západních zemí, včetně EU.

Proto nejen já, ale i nová vláda České republiky se zcela jasně vyjádřila, že respektuje územní integritu Číny, že neuznává tibetskou exilovou vládu a že se odmítáme jakýmkoli způsobem vměšovat do vašich vnitřních záležitostí.


Důvodem Zemanovy lidsko-právní a morální kapitulace je podepsání smlouvy mezi Prahou a Pekingem. Čínští investoři dostanou po Němcích, Američanech a dalších subjektech novou šanci, jak Čechy ekonomicky „pozvednout“. S touto smlouvou souhlasili se Zemanem i hlavní partaje: hnutí ANO, KSČM, ČSSD a většina zastupitelů ODS.

Proč nepatří Tibet Číně

Tibet má své dějiny jako tibetské a do roku 1949 byl Tibet nezávislý stát. Od 1. října 1949 vyhlášena Čínská lidová republika předsedou Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tungem v čele. V říjnu 1950 začala invaze komunistické Čínské lidové osvobozenecké armády a násilné obsazení Tibetu. Dne 10. března 1959 začalo Tibetské národní povstání, při kterém zemřelo na 87.000 Tibeťanů. Demonstrace před čínskou ambasádou 10. března 2016 se účastnilo přibližně 100 lidí. Zdánlivě nesmyslná je proto, že v procentech se ji účastnilo 0,0001 % z celkového počtu obyvatel České republiky.


Jedním z přítomných před čínskou ambasádou byl Ladislav Heryán, římskokatolický kněz, selesián, výborný kytarista, učitel, který kvůli komunistickému režimu žil jistou dobu v emigraci a ví, co slovo útlak znamená. Ptala jsme se ho, proč na demonstraci byl, a proč to má smysl.


Proč jste se rozhodl přijít podpořit svobodný Tibet?
Jsem toho názoru, že potlačování svobody jednoho národa je potlačováním i svobody naší. Chtěl jsem na demonstraci jít už i v minulých letech, ale nikdy jsem v tom termínu nemohl.

Kolik lidí se demonstrace účastnilo?
Někde jsem četl, že 300, ale podle mého názoru jich bylo necelých 100.

Jak vnímáte postoj prezidenta Zemana k jeho prohlášení, že Tibet uznává jako součást Číny?
Jak to mám vnímat? Nemám k tomu co říct, jinak bych přece nešel na demonstraci proti čínské okupaci. Zemanovi nerozumím. Je to lhář, ale ve jménu koho jedná, to nevím, jen se domýšlím. Myslím, že udělá vše proto, aby byl znovu zvolen, a toto jeho prohlášení vyhovuje určité skupině jeho voličů.

Má takto malá demonstrace smysl?
Myslím, že podobné akce, i když se zdají malé a nesmyslné, mají velký význam.


Za sebe bych řekla, že i když před čínskou ambasádou stálo jen kolem 100 lidí, má to smysl. Pořád jsou lidé, kteří říkají "Ne" proti čínské okupaci, "Ne" proti Zemanově a vládní snaze ničit svobodu a lidská práva kvůli investicím. Investoři v Česku jsou a budou významní funkcionáři komunistické čínské vlády, která Tibet násilím a vražděním zabrala. Jak řekl pan Heryán, „potlačování svobody jednoho národa je potlačováním i svobody naší.“ Od toho je už jen krůček k potlačení svobody každého Čecha v České republice. Účastníci demonstrace jsou si vědomi Zemanovi nedemokratické politiky na rozdíl od občanů, kteří tento problém neřeší a Zemana schvalují.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!