Volby do Evropského parlamentu se blíží (5.W22;6. června) a není koho volit. Ono u nás vůbec není koho volit. To jsem psal už <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=485">před krajskými volbami </a>a mezitím se to zhoršilo. Byl jsem tehdy pesimista na zoufal jsem, že to už horší být nemůže. Teď se už argumentuje pouze házením vajec a distancováním se od házení vajec s tichou nadějí, že bude pokračovat. Idealismus české politické scény představuje neofašistická dělnická pěst ozbrojená klackem a placená bůh ví kým. Evropa není politicky konstituovaná a naše partaje si pouze testují, jestli je budeme volit ve volbách domácích, které rozhodnou o bytí a nebytí mnohých pidistran. Nemá smysl komentovat hesla jedné partaje, která Evropu systematicky rozvrací (dříve za to byl § 98, podvracení republiky). Nemám rád ani tu druhou partaj, která se chlubí tím, že z této dojné krávy umí vytáhnout víc peněz než všichni ostatní. A nikdo se nezeptá, jak je toto kouzlo možné. Kdo vlastně ten snědený krám platí, a proč? Malé partaje nechávám bokem, abych je neurazil. Jeden pán říkal, že strom se pozná podle ovoce. Umlaufoviny si testovaly evropské poslance na kauze <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=330">genocidy v Dárfůru</a>, konkrétní reakce jednotlivých politiků najdete pod diskuzí v článku. Pořád a mnohem víc platí chmurná charakteristika evropské politiky vázané na egoismus a omezené zájmy národních politických stran (viz <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=448">tento článek</a> z loňského června).

Současné Evropě chybí vize, vůdce, program, prostě všechno kromě utilitárních zájmů. Viz totální nezájem o <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/Redakcni_system/index.php?clanek=228">svátek sjednocené Evropy</a> slavený 9. května, o němž jistě nevíte, že vůbec existuje. Dříve byly k mání alespoň zakládající osobnosti a vůdčí integrující síla. Německo holt muselo splácet pocit viny za prohranou válku. Jenže čtvrtá generace Němců už to nemá zapotřebí a právem vyzvala ostatní, aby si zametli před vlastním prahem. Vůdcem Unie byl jednu dobu i nějaký absolvent vojenského učiliště jménem Mirek Topolánek, než jej odvolali díky nezvládnutému domácímu hnojníku. Toto skandalon názorně ukazuje, kam jsme se dostali s Evropou, pardon, s Entropou: na zahalený turecký záchod. Výsledem trvalé krize bylo pragmatické licitování, jež vedlo k nesrozumitelným smlouvám a k inscenaci nudných diskuzí. Začalo to roku 1995 tzv. Amsterdamskou smlouvou, pak následovala smlouva z Nice, pak Lisabonská smlouva. Ty poslední dvě v podstatě neuspěly, protože je nepodepsali Francouzi, Nizozemci a nyní Irové. Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt řekl, že Lisabonská smlouva mu připomíná sadu poznámek pod čarou. K jednotlivým kapitolám se hned přifařily důvody těch států, které nehodlají to či ono plnit. Přesto je Lisabonská smlouva velký krok dopředu v současném marasmu. Zvětšila by se stabilita Evropské rady, namísto současného rotujícího šestiměsíčního předsednictví by se na dva a půl roku volil politický vůdce Evropy. Ten by působil jako prezident. Nyní jednomyslná rozhodnutí rady, kterých už tak jako tak nelze dosáhnout, by se přijímala většinou hlasů. Další reprezentativní představitel EU by zastřešoval Evropskou komisi i Evropskou radu. Měl by na starosti zahraniční věci a bezpečnost. A celkově by Evropský parlament získal větší moc než má doposud. Takže bez Lisabonu to nepůjde, zatím.

Závěr? Při krachu voleb, to jest totálním nezájmu občanů, se Evropa asi rozdělí na kontinent o dvou rychlostech. První skupina států pod vedením Německa se bude integrovat do nějaké podoby federace. Ta druhá si může hrát na pískovišti dosavadních společných institucí postavených mimo integrační rámec. Pokud nebude schválen Lisabon, asi k tomu dojde. Pokud se Irové umoudří a nikdo to nebude dál sabotovat, hodně záleží na prvních osobnostech, které budou sjednocující se Evropu reprezentovat. Šedivý a nudný Barroso (předseda Evropské komise) tuto roli hrát nemůže, to je snad všem jasné. Klaus to nejspíš nebude také, proto se chová k integračním snahám tak štítivě. Navíc se v odporu k EU zcela shoduje s Rusy. Ti budou finančně a politicky podporovat každou rozbíječskou snahu, která Evropu oslabí. Jeho rodná partaj se zatím chová jak chytrá horákyně: striptýz už předvedla, teď mne zajímá, jestli umí také jezdit na oslovi.