Je svatého Václava, státní svátek, slušný člověk se neopíjí a tzv. „cenově citlivý“ občan na to u nás může umřít. Proto máme ti i ti dostatek volného času a věnujme se oslavě české státnosti. V minulém článku jsem psal o Klausově strategickém obratu, protože je jediný machiavelistický politik mimo charakter a mimo morální zábrany. Na rozdíl od ostatních českých politických ukoptěnců jedná v krizi, protože ji vidí včas. Tím hůř pro nás, občany, neb Klaus není demokrat. Jeho machiavelismus slouží nikoliv k udržení demokratické vlády, ale přivodí její rozklad. Snad bude důstojným nástupcem mladý začínající státník jménem Jiří Dienstbier, s jehož otcem jsem seděl na Borech. Z dosavadního prezidentského zvěřince je to prozatím jediný prezidentský kandidát, který má státnickou (tj. nejen politickou) budoucnost. Zatím se totiž nedal nikým koupit, dokonce ani zloději ve vlastní partaji. Kdo je slušný, není vydíratelný.

Ale k věci. Vykládali jsme si o současné politice s jednou známou, která vidí věci podobně jako já. Byli jsme spolu léta v disentu, ve volném čase dělá pro Dienstbierovu prezidentskou kampaň. Tato chytrá dáma běduje, že „mladý Dienstbier“ zatím stranicky žabaří, místo aby státnicky jednal. Máme státní a církevní svátek a shodou okolností se situace láme stejně dramaticky jako kolem listopadu 1989. Jenže s tím rozdílem, že to nikdo nevidí a ani vidět nechce nebo nemůže. V minulém článku o Klausově oslí serenádě jsme nastínili základní Klausovu strategii, skrze kterou se hodlá stát tatíčkem zachráncem. Nyní se dále podívejme na politické rozcestí, do něhož jsme se dostali na podzim osudového roku 2012.

Každý soudný čtenář oficiálních novin a ČTV cítí, že placené mediální klaky jsou už týden bezradné. Proč? Inu proto, že se pohřbívá jedna éra české demokracie. Jenže prozatím nikdo neví, kdo bude sloužit zádušní mši, kdo bude kázat a kdo odnese kostelní kasičku. Proto všichni hloupě žvatlají pro lid, neb nechtějí riskovat. Jenže v době státních krizí vítězí jen ten, kdo jedná. A zatím jedná pouze Klaus, což jsme už psali.

Klausovo letošní poselství ze Svatováclavské pouti 2012 je zcela jasné. S katolickými biskupy mluví jednou řečí: Hodnoty především! My, čestní a ušlechtilí vlastenci, budeme budovat naši malou, ale přepevnou a ušlechtilou nacionálně-národní demokracii. A to rozpadajícímu se Západu navzdory. Klausovo pojetí demokracie tedy mlčky vylučuje USA a EU. Ruský východ v teokratické celebraci pochopitelně zmíněn nebyl, odtud světlo teprve vzejde. Jaké kostky jsou vrženy? Kdo a jak slaví zádušní mši za českou demokracii?

1. Hlavní celebrant a kazatel zádušní mše

Jeho blahorodí Václav Klaus, jak jinak. Zapojí do hry česko-ruské oligarchy. Těm zatelefonuje Putin z Kremlu a vysvětlí jim, že do 48 hodin budou žebráci, pokud nezaberou a tak či onak se nepřipojí k proruskému činovníkovi na Hradě. Navíc je třeba zkrotit i české mafiány. Není možné přejíždět lidi na přechodu a zaplatit za to melounem z nakradeného. Čeští oligarchové a mafiáni dostali křídla tak mocná, že se musí přistřihnout jako to udělal Putin se zavřeným Chodorkovským či s exilovým Berezovským. Teď musí nastoupit autorita státu, hodnoty a tak. Jsme na samém dně, slepneme a umíráme nedostatkem státu. Pokud lidé ztratí i tu zbylou desetiprocentní důvěru ve stát, pak bude Klausovi jeho politické umění houby platné. Jeho klika musí jednat. Jinak jim hrozí, že přijde dělnická strana, jako nyní přichází v Ústeckém kraji, politické laboratoři České republiky.

Mezitím je třeba přes klaku ódéesáckých pochopů okopat Nečasovi kotníky, vyvolat vzpouru ODS v krajích a způsobit pokles volebních preferencí v již nemilované straně. Nečas padne v krajských volbách a jeho pád bude malý, téměř neviditelný. Tatíček se svou politickou a oligarchickou suitou vystoupí a řekne, že vláda bezcitných, asociálních plutokratů nemá místo v soucitné státnické vládě poslední záchrany lidu, státu a globálního neoteplování. Je třeba myslet a jednat pro lid, pro stát, pro vlast a tak. Máme přece toho svatého Václava, že ano. A připomeňme naši podobnou analýzu psanou v dubnu 2011, kdy Klaus dal do pohybu kola nacionalismu, aby pohnul s českou politikou. Co musí vykonat Klaus v situaci, kdy se láme povaha českého státu?

1. Musí zničit unylé Nečasovce, které je třeba odstřihnout od nakradených peněz (rozkradené zdravotnictví, důchody, vysoké školství atd.). Peníze jsou příliš vážná věc na to, aby šly do kapes neoliberální škodné. Nejprve by vybudovali rodinné dynastie jako Bushovci nebo Kennedyovci. Pak by za nakradené prachy z privátních fondů zřídili partajní oblbovací mašinérii na americký republikánský způsob. USA není náš vzor: čo bolo to bolo, možná před měsícem. Teď, po krachu neoliberalismu, máme jiné vzory a budeme budovat jiné impérium. Klaus to pochopil z vládnoucí klaky jako první. Proto dělá sólo českou politiku už dvacet let.

2. Je třeba vybudovat se Zemanem, Lidem a přeběhlíky a gaunery všeho druhu frontu národní spásy. Jejími ekonomickými vůdci nebudou krajští a ministerští zloději posledních dvaceti let, ale úctyhodní čeští oligarchové řízení Kremlem. Ten založil jejich impérium v posledních dvaceti letech a řídí jejich byznys. Českým oligarchům umožnil expanzi na Rusy kontrolovaný Balkán a na Východ, včetně ČEZu a jeho geniálního atomového tunelu zvaného „dostavba Temelína“. Žádný z českých oligarchů nemá zázemí na Západě. Němci nebyli tak hloupí, aby jim prodali strategické podíly vlastních firem. Ruským agentům mluvícím česky nikdo nevěří. Rychlé prachy ze Sazky a tělovýchovné hotely ve Špindlu, to je český ideál podnikání. Zato Rusové například ČEZu umožní vývoz energie nebo jiných českých produktů na jimi kontrolovanou Ukrajinu, Bělorusko, Rusko a na Balkán. Radioaktivní svinstvo pochopitelně zůstane u nás.

3. Lid se přidá, protože dostane práci a zůstane mu klasický socialistický stát s jeho vymoženostmi jako zdravotnictví a důchody. Gosudar Putin není zkratkovitý George Bush či Mitt Romney, kteří by si české finance a stát dali k jedné wallstreetové večeři. Nacionální Putin a Klaus musí být sociální, protože mají proti sobě komunisty, nyní zásadní protivníky nacionálního neo-socialismu. Stačí číst německý dějepis 30. let, že ano. Česká gubernie bude mít svou humánní správu pod vlastními bojary demokraticky volenými vděčným lidem.

2. Nečasovci aneb nedomrlý pokus o zmizení kasičky

Pojďme k Nečasovcům, kteří by si z probíhajícího pohřbu české demokracie rádi odnesli aspoň tu kasičku. Goldmani a Sachsové hlídající nakradené peníze z české privatizace svým klientům napsali scénář v řeckém stylu. Viz náš starší článek o Řecku a pozdější dodatek o hospodaření Kalouska. Recept je jednoduchý: vykrást a zničit, pak nechat eskalovat český státní dluh. Zahraniční věřitelé skokově sníží úvěrový rating, tím skokově zvýší úroky ze státního dluhu a poté nařídí výprodej státu přes věřitelské banky. Koaliční borci tu už nebudou a pokud ano, budou šumařit ve stylu "já nic, já muzikant". Bude to stejné, jako když na vás doma vletí exekutor. Ale s tím rozdílem, že polikové volení lhostejným lidem z nás už dávno udělali žebráky. Česká parta hic k tomu dodala bankéřského kandidáta Fischera, který v City bdí nad dvacetiletými privátními výdobytky modré klaky. Jenže v současné krizi Nečasovcům a Kalouskům pšenka příliš nekvete, a to z následujících důvodů.

1. Nemají na Klause, který je jejich učitel, otec i matka, bratr a sestra, a navíc jim umožnil privatizačně, koncesionářsky a jinak nakrást. A toto olympské božstvo s bleskem ruské výroby se zahalilo do chmurného hávu rozmrzelosti nad nevděčným pokolením vlastních politických harantů.

2. Američani se zde nebudou angažovat. Jistě by si rádi nakradli, když by to nic nestálo, viz iniciativa lobbistů USA při privatizaci českého zdravotnictví za Julínka. Jenže oni vědí, že s tím je konec. Buď v Česku zvítězí demokracie nebo ruský medvěd, ale v obojím případě americké rýžování skončilo. Placení lobbisté jako Vondra mohou sem tam něco koupit pro armádu, ale to jsou jen drobky z koláče, který bude jíst někdo jiný. Američané jedním telefonem odepsali české neoliberální nadšence horující pro základny a pro útočný radar. Všichni proameričtí šantalové pochopili, že nastal konec. Američané tuto zemi strategicky odepsali, pouze jmenovali velvyslance (nyní maximálně slušného), který má horovat pro ideje demokracie a skutečně bojuje proti české korupci. Má stejnou smůlu jako britský velvyslanec Paxton v předávaném Hongkongu, který začal šířit demokracii zhruba se stoletým zpožděním. Tím je řečeno vše. Nečasovci a američtí Goldman-Sachsové mají malou šanci rozkrást stát. Obě opačné skupiny (Klaus i demokraté) budou muset myslet a jednat státoprávně a ne koulet ulité prachy na své osobní bahamské konto. A oligarchové dostanou zelenou, aby na zbytku státního jednali ve svém vlastním zájmu, a nikoliv pro americké firmy.

3. Většina obyvatel Nečasovce srdečně nesnáší, až nenávidí. Myslím většinu těch živých, kteří měli štěstí a nepili z láhve okolkované ministerstvem financí. Praktikům neviditelné ruky vlastního trhu tedy nezbývá než se spolehnout na mediální klaku placenou pochybnými zdroji či živenou pochybným bankovním a neoliberálním idealismem. Příkladem budiž svižní psavci z Respektu či bankéřská a ekonomická mediální klaka z různých zatím existujících novin. Jenže tito borci zpívají pouze píseň svých chlebodárců. Stačí udělat prstíčkem „ty, ty, ty“ a pravicoví idealisté jistě půjdou do sebe, protože čas jsou peníze. Těm chytrým to může vydržet, nějaká ekologická nika se vždycky najde. Rusové budou jistě velkorysí. Ekonomicky ničí jen ty, kteří jsou doopravdy nebezpeční. U nás si to soudy vyzkoušely pod soudkyní manžela Íčka ve smetanové kauze, nadávací či opoziční weby zase testovala kauza Stwora na Zvědavci. Třídní spravedlnost funguje na obě strany. Pokud se mafiánská kauza dostala do rukou „správnému“ státnímu zástupci, pak za evidentní zlodějny nebyl nikdo a nikde stíhán. Viz zametené trestní podání v kauze Homolka, jež bylo iniciováno i prostřednictvím našeho webu. Stát lze ve velkém okrádat beztrestně, což chce Klaus ukončit. Zato mediální šantaly a ekonomické šašky naopak vidí gosudaři na svém carském dvoře docela rádi. Tomu se říká demokracie a svoboda slova.

4. Šantala Nečas nemá šanci. Po nevyhnutelném neúspěchu v krajských volbách jej Klausova nacionálně-sociální klaka prohlásí za slabého vůdce, nehodného do role zachránce národní spásy. Neoliberálně a grossovsky upřímně myslící Nečas a Němcová skončili, v novém modelu nacionálního neo-socialismu pro ně není místo. Nyní je čas pro chytré gaunery, kteří pochopili, že doba žádá jiné osobnosti. Scénář odchodu může být třeba následující. Nečas, tento perspektivní a snaživý strakař, se po čase zaprodal do služeb plutokratického Bilderbergu, Siónských mudrců či jezuitů, neb je katolík. To víte paní bytná, nikdo není dokonalý, všichni tam kradou a jsou v těch spiknutích. Po pádu krajských zlodějů to už v ODS bude jednoduché. Lid bude zachráněn Klausovci, protože mu dají práci a chleba. Pasivní Nečasovci mu připraví pouze řecký scénář, a to zhruba do roka a do dne.

5. Nečasovci nebyli schopni se zbavit jasných zlodějů, od nichž se nyní odpoutává Klaus. Ten si ovšem chytře přihrál loajalitu těch z nich, kteří patří přímo do basy. Test proběhl v kauze Rath, protože sáhla přímo do mocenských struktur. Toto by se nikdy nestalo za časů oposmlouvy. Státně-ctnostný Klaus podržel Lessyho, ale vyhodil ho - Klausovi navzdory - Nečasův major Kubice. Tam začala otevřená roztržka mezi Klausem a Nečasem. Tatíček-zachránce nyní potřebuje putinovský pořádek, a ne privatizační zlodějny. Už je rozkradeno a rozděleno. Kdo to nechce vidět, ten nemá v budoucím vládním cirkusu své místo. A Klaus má všechny trumfy na své straně. Tatíček-zachránce je v současné době jediný pravičák, který prstem ukáže na „zlořády“ jak v socdem, tak v ODS. Pak vylétne vzhůru perutným orla letem, ale o tom jsem psal už minule.

6. Klaus jistě chtěl v logice svého působení, aby se po Rathovi pokračovalo v čistce i na straně ODS. Nestačí jen zavřít někoho z opozice a tvrdit, že on může za všechno. Každý přece ví, že pravice kradla dvakrát tolik a navíc dvakrát inteligentněji než sociálně-demokratičtí plebejci. Nyní vidíme, proč se musí pevnou rukou budovat stát a pořádek. Na pravicové frontě bude veselo, bude se vraždit jako u Slavníkovců v roce 995 na svátek svatého Václava. Klaus zařídí, aby parta neoliberálního moravského pluku byla postřílena za potlesku a plivanců osvíceného národa, kterému "nezávislá" média najednou otevřou oči. Nečasovcům nikdo nepřijde na ideologickou pomoc, protože hlavní ódéesáčtí gauneři již přísahali věrnost Klausovi. Jimi osvícený lid konečně otevře oči a pod moudrým vedením Tatíčka a jeho souputníků pozná své skutečné nepřátele. Ne že bych litoval Nečasovu partu ekonomických zlodějů a ideologických bloudů posbíraných z jednotlivých krajů. Ale s nimi odejde i zbytek pravicového folklóru, na který jsme byli po léta zvyklí.

3. Zádušní ministranti aneb sociálně demokratická oposmluvní zlodějna

Zavřením Ratha major Kubice pokračuje v úspěšném seriálu 30 případů majora Zemana. Platí upravené Švejkovo heslo: „Vinnej, nevinnej, berte to po řadě, a hlavně před volbami.“ Pokud máte krátkou paměť, klikněte si na předposlední díl seriálu. Tento major, pardon již ministr vnitra, má slabost pro klohnění afér kolem zámků. Příklad aféry kolem Ratha ukázal politickou nahotu socdem a její neschopnost rázně jednat a strategicky myslet. Socdem není Klausovi soupeřem z mnoha důvodů a na současnou krizi reaguje rychlostí blanických rytířů. Takže pojďme analyzovat socdemácký ministrantský chór.

1. Agenti sociální demokracie v krajích kradou jako straky. A kdo krade, ten je také vydíratelný. Rath jistě patřil k ideologickým obětím, protože byl na ženské a na moc; majetek a peníze již měl z rodinných zdrojů. Jenže plebejští hejtmani a partajní pochopové z ostatních krajů nemají Rathův formát. Jsou dosud nenakrmení (oni to tak berou, tomu se říká psychologie), a tudíž potřebují hojně krást. Kromě osobností jako Dienstbier, Špidla a pár dalších jsou téměř všichni vyšší činovníci vydíratelní nebo totálně pasivní. Tomu se říká česká politika. Prostě máš složku na Kalouskově finančně analytickém odboru, konto v Londýně nebo na Kajmanech, vládní kšeft sis dohodil vlastní firmě s anonymními akciemi na doručitele u nastrčené obchodní společnosti sídlem na Kypru. Pak máš sice ekonomicky vystaráno, ale politicky jsi poklizený. U žlabu jsou všichni uvázáni na řetěz, to je zlaté pravidlo české privatizační politiky.

2. Klaus či Nečas mají socany spolehlivě na pekáči. ČSSD je z 95 % vyřízená partaj, protože je mohou všechny zavřít: legálně a za cokoliv, viz připravená kauza Rath. Poslední skutečná sociálně-demokratická osobnost odporující tomuto systému byl premiér a slušný člověk jménem Vladimír Špidla. Jeho minoritní postavení ukazuje na vnitřní rozklad socdem. Po Špidlově odklizení již nedošlo k žádné politické transformaci partaje. Její kmotrové spolehlivě zničili nebo neutralizovali každého, kdo se pokoušel o nějaké reformy. Tato strana skončila stejně nevyléčitelně jako současná ODS a TOPani.

3. Vzhledem k aktivnímu zachránci-Klausovi jsou socani už teď vyřízení. On jednal, zatímco oni spali, jako vždy. O komunistech vůbec mluvit nebudu, protože sbírají hlasy jako chytrá horákyně. Mezitím oligarchové a mafiáni komoušům zkorumpovali polovinu jejich krajských velitelství, protože si je koupili systémem správních rad či jiných prebend. Hlavní parta mezitím kradla přímo ve stranické kuchyni a jejich senilní stalinští důchodci už příliš nemyslí. Takže nechme komunisty být, až začnou v krizi skutečně jednat. Vyloučeno to není. Národně-socialistický Klaus je totiž zničí stejně efektivně jako Putin ničí komunisty v Rusku, kde se neštítil ani jasných volebních podvodů. Komunisté jsou nevypočitatelná divoká karta a Klaus to dobře ví. Proti nim útočí na prvním místě, je to jediná organizovaná politická pozice. Mají nakradeno před privatizací 1996 a tím i amnestováno. Mají hlasy voličů a tím i jistý vliv; jako jediní z opozice umí politicky myslet. Ale zatím máme v KSČ pouze salónní kecaly a politické umrlce.

4. Zeman placený Lukoilem hraje v socdem roli trojského koně. Je mimo partaj, ale jeho agenti jej vezou do stranického sídla přímo prezidentskými dveřmi. On založil s Klausem oposmlouvu a tím umožnil krajským a jiným socánkům pohádkově nakrást. Na to se nezapomíná, nikdy. Tato klaka kmotrů ho bude volit jako prezidentského kandidáta i proti vlastnímu Dienstbierovi. Navíc Klausův sociální obrat nadchnul nejen naivního Zavadila z odborů, ale i takového Škromacha a další rozumbrady a budižkničemy, kterých má socdem plné sekretariáty. Takže u socanů je většinově rozhodnuto: budeme zachraňovat stát s Klausem po vzoru národního neo-socialismu. Vždyť je to socialismus, tak se neplašte. Demokracii prozatím škrtněme z názvu, je zlá doba.

5. Závěrem se věnujme poslední skupině v socdem, to jest proevropské skupině kolem Dienstbiera, Sobotky a Zaorálka. Mám pro tyto věřící v Boha či v demokracii a v Evropu skutečnou slabost. Nejspíš přechodně prohrají, jako jsme my zdánlivě prohráli v 80. letech a jako nyní prohráváme sametovou demokracii z roku 1990. Třeba se jednou sejdeme v detenčním převýchovném zařízení pro pravdoláskaře. Viz momentální, trvale aktualizovaný seznam budoucího osazenstva. Po převýchovné šichtě v uranovém dole zřízeném národně-socialistickým ČEZem pro česko-ruský Temelín to v klidu probereme a budeme přemýšlet, jak dál. Nic nového pod sluncem české demokracie. Stejně jsme my mladí diskutovali na Borech v roce 1980-81 s vězni jako Jiří Dienstbier a Václav Havel. A dlouhá léta byli našimi debatními partnery vizionáři a výhybkáři dějin jako Jaroslav Šabata. Náš poslední rozhovor před jeho smrtí se týkal právě krizí české státnosti, v nichž aktivně působil. Svatováclavský odkaz zavazuje a právě teď běží další klíčová volba ohledně směřování českého státu.

Psáno 28. září 2012, na svátek svatého Václava mučedníka, hlavního patrona českého národa.